Relativně nehezký, ba přímo až odpudivý rypoš lysý vydal další ze svých biologických tajemství. Zatímco v roce 2017 biologové zjistili, že pod zemí žijící hlodavec z východní Afriky dokáže přežít až 20 minut bez přísunu kyslíku, nyní vyšlo najevo, že pro udržení svého dlouhodobého zdraví potřebuje zvýšenou hladinu oxidu uhličitého. Pokud se mu jej nedostává, hrozí mu nejrůznější nervové záchvaty.
„Tento zvláštní tvor zcela uzpůsobil svůj metabolismus k přežití ve stísněných podmínkách podzemních nor. Složení vzduchu na povrchu u vstupů do nich ho tak činí náchylným k záchvatům,“ uvedl neurolog Dan McCloskey z Městské univerzity v New Yorku. Jeho tým potvrdil, že stísněné podmínky nor a zvýšený podíl „vydýchaného“ vzduchu s vyšším podílem CO2 v nich, mají na nervový systém holého tvora uklidňující účinky.
Jakmile se živočich dostane k přísunu čerstvého vzduchu s dostatkem kyslíku, jeho mozek se „nekontrolovatelné rozjede“, což ve výsledku vyvolá záchvat. Výzkumníci vystopovali závislost na oxidu uhličitém ke genetické variantě R952H, která má na starosti mimo jiné ovlivnění funkce proteinu KCC2 – ten je zodpovědný za regulaci přítomnosti chloridu v mozkových neuronech. Když z nich chlorid vyprchá, neurony začnou nekontrolovatelně vysílat signály, mozek hlodavce se tak přetíží.
„Identifikace tohoto genetického polymorfismu byla velmi překvapivá. Vedle několika lidských jedinců jsou rypoši jediným dalším známým savcem, který touto mutací disponuje,“ dodal neurolog Martin Puskarjov z Helsinské univerzity, který se na výzkumu podílel.
Lidé se změnami funkce KCC2 jsou náchylní převážně k febrilním křečím, stejná varianta mutace bývá detekována také u lidí s idiopatickou epilepsií, schizofrenií či s autismem.
Vědci rypošům také podávali diazepam, který obvykle u lidí zmíněné záchvaty tlumí. U živočchů však lék nezabíral. Podle výzkumníků výsledky studie potvrzují teorii, že hlodavci využívají nadbytek oxidu uhličitého jako vlastní formu kompenzace nedostatku chloridu ve svých nervových buňkách.
