Mléčný zub lze po vytržení využít jako zdroj léčivých kmenových buněk využitelných pro záchranu poraněných zubů.
Kmenové buňky získané z takzvaných mléčných zubů lze využít k opravě poraněných zubů, nebo dokonce k oživení mrtvých rostoucích zubů. Tvrdí to vědci z University of Pennsylvania a Čtvrté vojenské lékařské univerzity v čínském Si-anu, kteří v klinickém pokusu na třiceti pacientech přivedli k životu pulpy neboli zubní dřeně nedorostlých odumřelých dětských zubů.
Stejná technika by podle lékařů mohla být použita nejen při poúrazovém ošetření rostoucích zubů, ale také při standardních opravách již dorostlých zubů. „Naše léčba zubu vrací citlivost,“ prohlásil jeden z vedoucích výzkumu Sung-tchao Š‘ na webu univerzity. „Prokázali jsme, že jde o bezpečnou a efektivní terapii,“ dodal v časopisu Science Translational Medicine, který studii vydal.
Podle vědců utrpí až polovina dětí ve svém dětství nějaký druh poranění zubu. Pokud se tak však stane v okamžiku, kdy se jim teprve vyvíjí či roste trvalý chrup, velmi často inkriminovaný zub odmuře. Zubaři standardně využívají k léčbě takových poranění metodu zvanou apexifikace, při níž do zubu vloží minerální výplň. Léčba však není ideální a v optimálním případě vede pouze k uzavření kořenu zubu a jeho vyplnění.
Často však dochází k jeho postupnému uvolnění, či dokonce vstřebání kořene, což vede k nutnosti následného vytržení. Klinický test také prokázal, že zubům, které byly ošetřeny kmenovými buňkami, se nejen vrátila citlivost, měly ale také tlustší vrstvu zuboviny a zvýšené prokrvení pulpy. Zhruba rok po ošetření se do zubu začala vracet běžná citlivost, která po dalších letech přetrvala.
Jedno z dětí si v průběhu testu ošetřený zub opětovně poranilo, což vedlo k jeho extrakci. Díky tomu vědci mohli detailně prozkoumat změny, které v něm iniciovaly kmenové buňky.
V další fázi výzkumu se vědci chystají zkoumat možnosti využití kmenových buněk, které nepocházejí ze zubů daného dítěte.
