Kaktus inspiroval inženýry k vývoji nových chytrých membrán.
Bezpečnostní složky budou možná velmi brzy disponovat novými chytrými protichemickými ochrannými obleky – v Česku též známými jako atombordely – jejichž vznik inspiroval kaktus. Starší výhonky opuncie mají totiž na povrchu série mikrotrhlin, díky kterým je jejich povrch hydrofilní a „nasává“ tak veškerou vlhkost. Tyto póry se však uzavírají v období sucha, aby zabránily rychlé ztrátě vody.
Výzkumníci z Arizona State University v Tempe nyní pracují na materiálu, který by se choval velmi podobně. V bezpečném prostředí by byl porézní a umožňoval tak volný odvod vlhkosti a mikrocirkulaci vzduchu, čímž by se násobně zvýšilo pohodlí uživatele. V přítomnosti nebezpečných látek by se však materiál utěsnil, a tak naplno chránil svého nositele.
Výzkum inicioval profesor inženýrství na zmíněné univerzitě Konrad Rykaczewski, který si před několika lety na svém dvorku náhodou všiml rozdílných reakcí nových a starších článků opuncie na polévání vodou. Nové články, takřka voskové a kožnaté, totiž byly silně hydrofobní a voda po nich skapávala na ty nižší, do kterých se pak doslova vpíjela. Rykaczewski od té doby pracuje na podrobném popisu vlastností nejrůznějších kůží pouštních zvířat a povrchu rostlin včetně kaktusů.
„Povrch opuncie se zatím nejvíce chová jako chytrá membrána,“ uvedl jeden z výzkumníků, doktorand Kenneth Manning, který Rykaczewskému pomáhal s experimenty.
Manning nyní na univerzitě začal s vývojem materiálu, který by výše popsané vlastnosti opunciového povrchu napodobil. Rykaczewski mezitím pokračuje ve svém pátrání po morfologicky zajímavých površích pouštní fauny a flóry.
