Vědci zjistili, že stav beztíže ohrožuje krevní oběh

ISS

ISS Zdroj: profimedia.cz

ISS
ISS
Na ISS od roku 1998 proběhlo 220 výstupů do kosmu
Výstup do kosmu na ISS
5
Fotogalerie

Závažné zdravotní komplikace odhalil mezinárodní tým lékařů u kosmonautů, kteří dlouhodobě pobývali ve stavu beztíže na palubě mezinárodní kosmické stanice ISS. Pobyt v mikrogravitaci u nich vyvolal takzvaný stagnující nebo zpětný průtok krve ve vnitřní hrdelní žíle, která vede krkem a odvádí krev z mozku a povrchových partií tváře a krku. Lékaři tuto žílu využívají při sledování žilního tlaku, tedy krevního tlaku v pravé srdeční předsíni.

Zmíněná změna nastala u šesti z jedenácti sledovaných kosmonautů. U jednoho z nich byl dokonce zaznamenán případ trombózy v této žíle a bylo nutné mu podávat přípravek na zředění krve.

Lékaři s ohledem na soukromí pacientů nezveřejnili jejich jména, varovali nicméně, že možnou poruchu krevního oběhu je nutné brát v úvahu v případě dalšího plánování dlouhodobého pobytu člověka ve vesmíru. Neplatí to jen pro pobyty na ISS, ale hlavně pro chystaný let k Marsu, kam by lidé cestovali 150 až 300 dní.

Lékařský tým ve studii, kterou publikoval časopis JAMA, varoval, že vliv zjištěné poruchy krevního oběhu na biologii člověka není zatím jasný a „je nutné jej velmi opatrně zkoumat, neboť by mohl být fatální“.

Odvod krve z oblasti hlavy za normálních okolností přirozeně zajišťuje zemská přitažlivost, pokud však schází, mechanismus nemůže fungovat. „Je to také jeden z důvodů, proč mají kosmonauti poněkud nafouklejší hlavy, kratší nohy, zrychlený tep a nižší podíl krevní plazmy,“ napsali vědci.

Nejdéle na oběžné dráze dosud pobývali kosmonauti NASA a Roskosmosu Scott Kelly a Michail Kornjenko. Na palubě mezinárodní kosmické stanice strávili nepřetržitě 342 dní v rámci výzkumu vlivu mikrogravitace na organismus.