Devátého března 1776 bylo vydáno dílo, které dalo vzniknout novému vědnímu oboru. „Pojednání o podstatě a původu bohatství národů“ Adama Smitha je pokládáno za zakládající dílo ekonomie a počátek hospodářského liberalismu.
Adama Smitha lze dnes pokládat za ekonoma, avšak za jeho života by tak nikdo nečinil. Ekonomie jako věda tehdy neexistovala a sám Smith byl sice významným profesorem na Glasgowské univerzitě, ale v oborech logika a mravní filozofie. Tématy jeho přednášek byla teologie, etika, spravedlnost nebo politika. Také jeho první dílo neslo název „Teorie mravních citů“.
Nicméně ve druhé polovině 18. století se už začínala probouzet průmyslová revoluce, zatímco hospodářské politice dál vládlo ochranářství a důraz na držbu drahých kovů. Smith to vše pozoroval a nakonec sesumíroval. A jak tomu často bývá, i jeho dílu pomohla na svět také náhoda.
Ta spočívala v jeho 18měsíčním pobytu v Toulouse ve Francii, kde se měl setkat s mnoha filozofy a spisovateli své doby. Protože ti ho ale nechali čekat, začal z nudy sepisovat své Bohatství národů. Psal se rok 1764, na knize tak pracoval celých 12 let. Mezitím se na evropské cestě setkal například s francouzskými encyklopedisty Voltairem, Diderotem nebo s jedním ze zakladatelů Ameriky Benjaminem Franklinem.
Nakonec vzniklo dílo o pěti knihách, jejichž obsahem nebyla zdaleka jen ekonomie, ale zabýval se v nich i historií, právem, morálkou, psychologií nebo státovědou. Některé závěry jsou platné či relevantní dosud. Jde například o otázku vměšování státu do ekonomiky, které vnímal negativně. Též mu šlo o princip volného obchodu. Státu přenechával pouze roli garanta vnější a vnitřní bezpečnosti, mezi kterou řadil i právo na ochranu majetku. Bez toho by totiž žádný jednotlivec nemohl dosáhnout svobody.
Přestože je Smith známý výrokem o neviditelné ruce trhu, byl si vědom i nebezpečí spočívajících v chudobě nebo monotónních opakujících se úkonů daných dělbou práce. Těm chtěl v rámci možností bránit.
Jeho kniha vzbudila takřka okamžitě velkou pozornost a dočkala se během pouhých deseti let dalších čtyř vydání. Měla značný vliv jak na hospodářskou politiku Velké Británie na konci 18. století, tak i na nově nezávislé Spojené státy americké na druhé straně Atlantského oceánu. Ekonomie na něm staví dodnes.
