Výzkum na myších může klamat, zjistili vědci
Život pokusných myší v naprosto čistých laboratorních podmínkách může ovlivňovat výsledky studií, zvláště těch imunologických.
Imunitní systém se v průběhu života přizpůsobuje prostředí a patogenům ze svého okolí. Ostatně tento princip lékaři po celá desetiletí využívají například při očkování a nyní třeba i při studiu mikroorganismů, které mohou ovlivňovat zdraví. Podle imunoložek Tiffany Reeseové a Lili Taové z University of Texas Southwestern Medical Centre se „podařilo“ zmíněný fakt přehlédnout při vyhodnocování studií, v nichž hlavní roli sehrávají laboratorní myši.
„Pokročilé experimentování na myškách vedlo v poslední době doslova k boomu v poznatcích, obzvláště pak na poli imunologie a biomedicíny,“ píší autorky ve studii, kterou vydal časopis Trends in Immunology.
Obratem však dodávají, že v celém boomu může být problém – používané laboratorní myšky se nikdy nesetkaly s externím prostředím. Žily ve sterilních podmínkách, v nichž si neměly možnost posílit či oslabit imunitní systém tak, jak by to udělaly jejich divoce žijící kolegyně. Navíc mají naprosto odlišnou mikroflóru, která rovněž ovlivňuje kondici organismu.
Vědkyně udělaly širokou rešerši dopadů používání těchto myšek při výzkumech a odhalily zásadní souvislosti. Jedním z varovných zjištění je, že pokud laboratorní zvíře není vystaveno myšímu cytomegaloviru tak, jak se to běžně děje jeho volně žijícímu protějšku, jeho imunitní systém je mnohem robustnější. Zjednodušeně řečeno, tvor je schopen přežít nákazu i obvykle smrtícími bakteriemi.
„Tyto a další patogeny představují základní komponenty myší mikroflóry a toho, jak ovlivňuje celkovou imunitu tvora,“ jsou přesvědčeny lékařky. Jako řešení nenavrhují zastavení chovu a šlechtění laboratorních myší ve sterilním prostředí nebo dokonce zavržení výsledků některých studií, ale třeba jen občasné vystavení laboratorních myší v těchto chovech standardně se vyskytujícím patogenům.