Před 20 lety, 15. ledna 2001, se začal psát příběh internetového projektu, jenž změnil svět informací. Encyklopedii Wikipedii používají k práci či zábavě studenti, laici i odborníci a řadí se k nejnavštěvovanějším stránkám na internetu vůbec. Přitom se od počátku jedná o neziskový projekt nezobrazující žádné reklamy.
Wikipedii vymysleli a spustili dva muži, Jimmy Wales a Larry Sanger. Wales byl úspěšný obchodník, který vydělané peníze nikoli investoval, ale spíše utrácel za své koníčky. Mezi nimi byly hlavně webové portály nebo vyhledávače. Patřil k nim i projekt Nupedia, pro jehož vedení angažoval právě Sangera.
Již Nupedia měla být univerzální webovou encyklopedií se zdarma přístupným obsahem, nicméně obsahem tvořeným podle dosud ustálených kritérií. Tedy obsahem psaným odborníky, který by byl recenzován, jak je tomu u klasických odborných statí nebo bylo u stávajících encyklopedií. Tato vpravdě filantropická myšlenka však v praxi neobstála.
Důvod byl pochopitelný. Neudržitelný obchodní model, v kterém profesionálové měli pracovat zdarma, tedy bez motivace k vytváření jádra stránek, obsahu. Jako vedlejší projekt Nupedie však vznikla Wikipedie. Měla být jakýmsi shromaždištěm „hrubého“ materiálu pro Nupedii, čehož měla dosáhnout použitím jiného softwaru. Rozdíl spočíval v tom, že obsah mohl editovat každý, komu se zachtělo. Obsah tak nepodléhal žádnému schvalovacímu řízení, ale byl tvořen samotnými uživateli. Tento „detail“ způsobil, že zatímco se Wikipedie začala masivně rozrůstat, Nupedia v tichosti zanedlouho skončila.
Expanze Wikipedie je obdivuhodná. V současnosti obsahuje na šest milionů hesel v angličtině, k tomu je ale třeba přičíst ještě 300 dalších jazyků, v kterých je encyklopedie k dispozici. Protože neexistuje žádné strojové překládání a vše je v ruku samotných uživatelů, pochopitelně je počet dostupných hesel v různých jazycích velmi odlišný. Wikipedie tak může obsahovat i různé chyby a nepravdy, což Sangerovi vadilo natolik, že z projektu po roce vystoupil. Nicméně srovnávací studie odhalily, že i přes tvorbu obsahu samotnými uživateli je „chybovost“ Wikipedie srovnatelná s jinými encyklopediemi.
