Žižkovská věž: Stavba ikonického vysílače začala před 35 lety

Stavba žižkovského vysílače začala před 35 lety, 24. listopadu 1985.

Stavba žižkovského vysílače začala před 35 lety, 24. listopadu 1985. Zdroj: Blesk.cz

Stavba žižkovského vysílače začala před 35 lety, 24. listopadu 1985.
Stavba žižkovského vysílače, která začala před 35 lety, 24. listopadu 1985
Stavba žižkovského vysílače, která začala před 35 lety, 24. listopadu 1985
Žižkovská věž. Výstavba probíhala v letech 1985 až 1992.
Instalace miminek na Žižkovské věži
32
Fotogalerie

Jedna stavba, mnoho kontroverzí. Žižkovská vysílací věž, bez které si již panorama Prahy nelze představit, je považována za architektonický unikát. Zároveň však pravidelně boduje v žebříčcích nejošklivějších staveb světa, kam ji zařadily například americký server CNN či agentura Reuters. Stavba vysílače, jenž se tyčí nad pražským Žižkovem, začala 24. listopadu 1985 právě před 35 lety. 

O potřebě nového vysílače televizních a rozhlasových signálů se začalo uvažovat ještě před začátkem stavby věže. Prvním vysílačem v Praze byla rozhledna na Petříně, kterou v roce 1961 doplnil vysílač Cukrák na jihu od hlavního města. Poté přišlo na řadu téma o dalším vysílači. Osloven byl architekt Václav Aulický se svým týmem. První starostí bylo, kde nová stavba vyroste.

„Nejprve se uvažovalo o Petříně – což ale naštěstí i díky památkářům neprošlo. Uvažovalo se třeba o prostranství, kde dnes stojí Kongresové centrum a hotel, ale aby signál pokryl celé město, musela by být tamní věž ještě o sto metrů vyšší než ta žižkovská,“ uvedl v rozhovoru pro Rádio Wawe nyní šestasedmdesátiletý Aulický. 

Konečný verdikt padl pro oblast na rozhraní Žižkova a Vinohrad u Mahlerových sadů na místě starého židovského hřbitova. Konstrukční řešení vysílače navrhli statik Juraj Kozák ve spolupráci s Alexem Bémem. Aulický se postaral o architektonickou stránku věže.

Výstavba probíhala v letech 1985 až 1992. Věž vysoká 216 metrů se skládá ze tří ocelových tubusů, které nesou devět kabin. V nejvyšším patře je vysílací technika o celkové hmotnosti dvanáct tisíc tun. Kromě zázemí pro vysílání je ve věži také nejvýše položená observatoř v Česku ve výši 93 metrů, luxusní restaurace ve výšce 66 metrů a hotelový apartmán. Od začátku tisíciletí vysílač také zdobí sochy „miminek“ od umělce Davida Černého. 

Architekt Václav Aulický se kromě Žižkovské věže podepsal také pod projektem budovy Transgasu, která byla na konci minulého roku zbourána. Brutalistická stavba měla mnoho odpůrců, ale i velkých zastánců. Sám Aulický si na budovu vzpomněl při červencovém křtu knihy o výstavbě vysílače na Žižkově. 

„Já jsem velice slavnej architekt, žádnej druhej architekt v České republice takovej není – já mám na kontě už dva zbouraný baráky,“ vtipkoval na křtu. „Je to doslova pár dní, kdy jsme takto křtili knihu o Transgasu a chci jen říct, že doufám, že dneska tady ta kniha neznamená, že je to ta třetí bouračka,“ pokračoval. Doufá, že žižkovská věž zůstane stát i v budoucnu, a to i za předpokladu, že by z ní měla být například „jen“ vyhlídková věž.