Česko je na 39. místě na světě v e-governmentu ze 139 hodnocených zemí. Pokud člověk nemá ambice být na špici, nemusí takové místo ještě znít špatně, jsme přece nad průměrem. Pak se ale podíváte na naše „sousedy“. S tímto umístěním jsme mezi Běloruskem a Bahrajnem. Ti nejlepší z Evropské unie jsou Dánsko (1. místo), Estonsko (3.) a Finsko (4.).
E-government není jen digitální komunikace s úřadem – neznamená to, že pošlu daňové přiznání přes datovou schránku. Ale to, že stát mi na základě jemu známých dat nabídne předvyplněné přiznání přes aplikaci. Já ho jen zkontroluji, případně opravím a schválím. To není sci-fi, to je realita Estonska.
E-government je i schopnost využívat data a informace, které z nich vydoluje, k dobrému rozhodování. Covid podobně jako v jiných oblastech zdůraznil slabé stránky i v této oblasti. Není náhoda, že od jara loňského roku je slyšet mnoho hlasů, které žádají přístup k datům, analýzy podložené daty, vyhodnocování úspěšnosti jednotlivých opatření a nařízení. V tomto silně pokulháváme. Jinými slovy v době covidu může kvalitní e-government zachraňovat životy, lidi od chudoby a podniky od krachu. Není náhoda, že například nadměrná úmrtí kvůli covidu jsou v Dánsku, ve Finsku a v Estonsku velmi nízká. Na rozdíl od České republiky.
Když vláda připravuje Národní plán obnovy a odolnosti, měla by být nemalá část peněz EU alokovaná právě do kvalitního e-governmentu. Ten očividně zvyšuje odolnost země, což je jedním z cílů těchto EU fondů.
