Slabá poptávka, ekonomika i aktuálně utlumená dynamika jádrové inflace hovoří ve prospěch bezprostředního snížení tuzemských úrokových sazeb. K uvolnění měnových podmínek však pomohlo oslabení české koruny.
Prognóza ČNB ze srpna radila do konce roku srazit úroky o zhruba tři čtvrtiny procentního bodu s tím, že s jejich snižováním měla bankovní rada začít již v letošním třetím čtvrtletí. Data od té doby zveřejněná lze v kontextu prognózy ČNB hodnotit jako mírně protiinflační.
Meziroční pokles spotřeby domácností byl sice ve druhém čtvrtletí mírnější, výrazně za prognózou ČNB ale zaostal růst nominálních mezd. Třetí kvartál pak podle předběžného odhadu ČSÚ přinesl mezičtvrtletní pokles ekonomiky oproti centrální bankou očekávanému svižnému růstu a nepatrně nižší byla celková inflace i její jádrová složka.
Úrokové sazby sice zůstaly nakonec ve třetím čtvrtletí beze změny, uvolnění měnových podmínek ale přinesl výrazně slabší kurz české koruny. Ten prognóza ČNB předpokládala v průměrné výši 23,8 koruny za euro, nakonec však došlo k silnějšímu oslabení na průměrných 24,1. Koruna tak byla oproti prognóze ČNB slabší o 1,3 procenta. Čtvrteční zasedání centrální banky předchází zveřejnění říjnové inflace, ke kterému dojde příští pátek.
Od říjnové inflace se čeká, že ukáže na významné zrychlení meziročního růstu spotřebitelských cen. Otázkou je, jak moc bude silné. Bankovní rada dosud ve své komunikaci kladla velký důraz na meziroční inflaci a začátek snižování sazeb podmiňovala jejím jasným směřováním ke dvouprocentnímu cíli. Zrychlení inflace oznámené krátce po možném listopadovém snížení úrokových sazeb by tak pro bankovní radu mohlo být problematické z pohledu komunikace tohoto rozhodnutí široké veřejnosti.
Vysoký meziroční růst spotřebitelských cen převyšující poslední údaj za září navíc pravděpodobně přetrvá až do konce roku a tento argument tak zůstává v platnosti i pro prosincové zasedání. To se navíc koná těsně před vánočními svátky, konkrétně 21. prosince. Tedy zároveň v době, kdy již finanční trhy vykazují nižší míru likvidity. První snížení úrokových sazeb v prosinci, které by bylo také signálem o začátku cyklu uvolňování měnové politiky, by mohlo vyvolat výraznější reakci kurzu koruny. S kolegy v analytickém oddělení si proto myslíme, že bankovní rada s prvním snížením sazeb počká až na únor.
Se začátkem příštího roku je spojena jedna velká nejistota, a to míra, s níž dojde k tradičnímu lednovému přecenění. Bankovní rada tuto nejistotu dlouhodobě komunikuje. ČNB dosud nezveřejnila plán měnověpolitických zasedání na příští rok. Lednová inflace bývá zveřejňována krátce po únorovém zasedání.
Podle našeho názoru centrální bance nic nebrání v tom, aby únorové zasedání posunula až za termín zveřejnění lednové inflace. Výrazný pokles meziroční inflace v lednu, který v naší prognóze očekáváme, by bankovní radě měl dodat potřebnou jistotu pro první snížení úrokových sazeb.
Autor je ekonom Komerční banky
