Ti, co měli přijít, nepřišli. Přišli v jiné době. Slavný výrok premiéra Andreje Babiše v péřové bundě z noční tiskové konference 12. října 2020 v průhonické Sokolovně na vrcholu pandemie covidu je už legendární. Babiš svým specifickým stylem chtěl říct, že mu vědci nedodali ve správné době matematické modely, jak rychle se bude virus šířit. Stal se z toho internetový mem, který dostal i hudební podobu. A přesně nyní sedí na radikální část zemědělců vedenou Zdeňkem Jandejskem, majitelem agroholdingu Rabbit, sponzorem hnutí ANO a poradcem sociálnědemokratického ministra zemědělství Miroslava Tomana v letech 2017 až 2020. A také ekonomickým expertem Trikolory v době, kdy její tehdejší předseda Václav Klaus mladší prosazoval povinné kvóty na české potraviny v obchodech.
Jandejskem vedeným radikálním zemědělcům vadí více věcí. Především ale Green Deal Evropské unie, který skutečně výrazně zvyšuje už tak silnou regulaci v zemědělství. A dovoz potravin ze zemí, kde mají agrárníci tu výhodu, že žádné takové regulaci nepodléhají. Tím pádem můžou být jejich produkty levnější.
Meritorně mají Jandejskovi radikálové pravdu. Ze stejných důvodů chtějí ve čtvrtek protestovat i umírněnější zemědělští lobbisté v čele s Agrární komorou. A úplně stejná motivace vyhání do ulic měst traktory i v Paříži, Berlíně nebo v Amsterdamu.
S Green Dealem nejen v zemědělství se to tvrdě přehnalo. Má to destruktivní vliv i na evropskou energetiku a průmysl. Na těch konkrétních regulacích vystupuje na povrch samotná podstata Green Dealu, která natvrdo oficiálně nikdy nebyla vyslovena politiky, protože je politicky likvidační. Tou je fakticky snaha o omezení ekonomického výkonu Evropy v zájmu cesty k bezuhlíkové ekonomice.
V zemědělství to má mimo jiné podobu tlaku na omezení produkce a zvýšení podílu takzvané neobdělávané půdy. Po energetice a průmyslu je zemědělství dalším oborem, kde je vidět, jak fatálně Green Deal, v jehož podobě Evropu nikdo nenásleduje, ohrožuje konkurenceschopnost ve všech citovaných oborech. To přiznává i premiér Petr Fiala.
„Vláda to nepodceňuje a opravdu rozumím některým důvodům pro protesty. Na jedné straně jsme v Evropě vytvořili silnou dotační podporu pro zemědělce, na druhé straně jsme začali zemědělské prostředí výrazným způsobem regulovat. Já bych řekl, že jsme ho přeregulovali. Je tam strašně silná byrokracie a v poslední době začaly i na zemědělce dopadat zpřísněné požadavky, které vycházejí z ekologické politiky a ze stanovených klimatických cílů,“ říká premiér v rozhovoru pro Český rozhlas.
„Do toho se umožnilo řadě jiných regionů dodávat v rámci globálního prostředí do Evropy produkty, které jsou vytvářeny nebo vyráběny, produkovány v podmínkách, které takovou přísnou regulaci nemají. Takže najednou evropští zemědělci nejsou konkurenceschopní navzdory celému dotačnímu systému. A to je prostě špatně,“ doplnil předseda vlády. Jak řekl tento týden velmi trefně v rozhovoru pro e15 bývalý guvernér České národní banky Pavel Kysilka, Evropu ničí tři jedy: byrokratizace, regulace a dotace. A Green Deal je dramaticky zesiluje.
Zemědělské protesty jsou prvním předvojem silnějšího odporu proti regulacím, zdražování života, kterou Green Deal přináší. Dají se čekat další. Politici na ně budou muset reagovat, protože pádu konkurenceschopnosti řady evropských zemí v čele s největším Německem už si nejde nevšimnout. Ani když nás budou všichni z Bruselu přesvědčovat, že je to nutná daň bezuhlíkové ekonomice. Tuto cestu lidé odmítají a odmítnou. A je vidět, že už si to nenechají v tichosti líbit.
Jenže Green Deal není něco, co se schválilo včera. První ideové návrhy pocházejí z roku 2016. A nikdo ho na nás neuvalil. Měli jsme právo veta. Možnost říct ne. Pokusit se ho změnit. Tu možnost měl Andrej Babiš na summitu v Bruselu 16. prosince 2019. Nevyužil ji. Pak byla ještě jedna šance na summitu 21. července 2020, kdy se uprostřed pandemie schvaloval průlom v podobě společného evropského dluhopisu, z něhož se měl Green Deal zčásti financovat. Ani tady Andrej Babiš veto nevyužil. Dokonce ani nebyl slyšet.
VIDEO: Co je evropský Green Deal?
Na rozdíl od tehdejšího nizozemského premiéra a rakouského kancléře, kteří tvrdě bojovali a protáhli summit na jeden z nejdelších v historii. Andrej Babiš jako největší příjemce dotací si zjevně nechtěl dělat nepřátele a ohrožovat vlastní byznys. To byla doba, kdy měly vyjet traktory. Pan Jandejsek pracoval v té době jako poradce ministra a sponzor hnutí ANO a byl jistě dobře informován. Ale traktory nevyjely. Vyjely v jiné době. Jak by řekl klasik Andrej Babiš.
Nevyjely ani v dalších letech. Dokonce ani ve chvíli, kdy vládu Andreje Babiše vystřídal kabinet Petra Fialy. To ale přišla velká inflace, v níž obrovskou roli sehrálo i prudké zdražování potravin. Na jeho vrcholu, v listopadu 2022, zdražovaly potraviny meziročně o 26 procent. Zisky v zemědělství rostly o desítky procent. Byly nejvyšší v historii České republiky. Včetně zisků Babišova Agrofertu a Jandejskova Rabbitu. Po celou tu dobu dál postupoval Green Deal. I do zemědělství.
Začali se bouřit farmáři v Nizozemsku. Výrazně tam uspěli ve volbách. U nás se nic nedělo. Pak ale zákazníci řekli dost a klesly tržby za potraviny. Zemědělci a potravináři museli přestat zdražovat. U řady zboží šly ceny dokonce dolů. Aktuálně jsme ale spolu s Lotyšskem jedinou zemí Evropské unie, kde potraviny meziročně zlevňují. V lednu meziročně o 3,9 procenta. O 0,3 procenta proti prosinci.
Růst zisků se nebude opakovat. Dokonce pravděpodobně výrazně klesnou. Vláda omezila některé národní zemědělské dotace. A tak vyjely traktory. Právě v této době. Načasování nesouvisí s Green Dealem.
