Bankovní rada České národní banky zasedne ve čtvrtek poprvé v letošním roce k jednacímu stolu, aby rozhodla o výši úrokových sazeb. Ty přitom v prosinci začala snižovat. Prozatím však šlo pouze o nepatrné snížení o čtvrt procentního bodu, v případě základní repo sazby na 6,75 procenta. Pokles úroků by měl pokračovat i dnes. Diskuze se zřejmě povedou o tom, zdali opět o čtvrt procentního bodu, či hned o celou polovinu.
Ekonomická data hovoří spíše pro druhou možnost. Výkon ekonomiky zůstává slabý, a ve třetím loňském čtvrtletí se navíc o 0,6 procenta snížil. Centrální banka s poklesem počítala, avšak pouze v třetinové výši. Inflace se naopak vyvíjela zhruba v souladu s jejími očekáváními. Mírně protiinflační působení nových dat zesiluje skutečnost, že tuzemská měnová politika je čistě z pohledu výše měnověpolitických sazeb aktuálně oproti prognóze ČNB více utažená. Podle ní totiž měly úrokové sazby v posledním loňském čtvrtletí klesnout nejméně o tři čtvrtě procentního bodu.
Uvolnění finančních podmínek ale bylo ve skutečnosti větší, než napovídá samotná výše úrokových sazeb centrální banky. Finanční trh totiž ve svých cenách již nyní počítá s tím, že ke konci letošního roku bude základní repo sazba mírně nad třemi procenty, tedy zároveň poblíž své politicky neutrální úrovně. To je zhruba stejně, či dokonce o něco méně, než čeká prognóza ČNB. K uvolnění měnových podmínek pomáhá také oslabující trend české koruny. Ta se v posledních dnech přiblížila hranici 25 korun za euro. Necháme-li stranou krátkodobé výkyvy po vypuknutí války na Ukrajině, tak se jedná o nejslabší úroveň od konce roku 2021.
Velkou neznámou pro další vývoj úroků je lednová inflace, jejíž výši statistický úřad zveřejní přesně za týden. Nejistotu kolem lednového čísla bankovní rada často zmiňuje. Z velké části totiž určí, kolem jaké úrovně se inflace bude pohybovat po celý zbytek letošního roku. Bude tak zřejmě klíčovým faktorem, který rozhodne o tom, jak moc sazby letos klesnou. Bez nadsázky tedy můžeme lednovou inflaci označit za hlavní ekonomický údaj letošního roku. My z hlediska našeho odhadu patříme spíše k optimističtějšímu táboru, když jak pro leden, tak i celý rok 2024 očekáváme inflaci ve výši 2,7 procenta. Hned v lednu by se tak inflace měla dostat do tolerančního pásma ČNB, ke konci roku lze ale očekávat mírné zrychlení kvůli nižší srovnávací základně.
Přikláníme se k tomu, že únorové zasedání ČNB přinese, stejně jako to prosincové, snížení sazeb o dalšího čtvrt procentního bodu, ač někteří členové bankovní rady již mohou preferovat rychlejší tempo. Na výraznější pokles sazeb si pravděpodobně budeme muset počkat až do března, kdy už bankovní rada bude přesněji vědět, v jak silném inflačním prostředí se bude česká ekonomika letos pohybovat. Představitelé bankovní rady v minulosti opakovaně uvedli, že pokles úroků letos nejspíše nebude tak silný, jak prognóza ČNB ukazuje. Je tak možné, že mírnějším snížením sazeb budou chtít centrální bankéři bojovat s přehnanými tržními očekáváními. Trh totiž pro dnešní zasedání zaceňuje snížení o zhruba půl procentního bodu. Usnadnit situaci by bankovní radě mohla právě oslabující koruna.
Autor je ekonom Komerční banky
