Původem britská společnost ARM před pár dny vstoupila na newyorskou burzu, kde ji investoři velmi rychle ocenili na téměř 60 miliard dolarů. Jedna z nejvýraznějších finančních událostí tohoto roku je příslibem, že se kolem ARM bude ještě dlouho točit zájem světa peněz. K investování do cenných papírů jedné z klíčových technologických společností je nicméně dobré porozumět složitostem jejího byznysu.
ARM Holdings je dlouholetý fenomén, jehož produkty s největší pravděpodobností používáte každý den, aniž byste o tom věděli, například v mobilním telefonu. Důležitosti technologie přitom neodpovídají výsledky společnosti. ARM měl v posledním fiskálním roce tržby „pouze“ necelé 2,7 miliardy dolarů a zisk přes půl miliardy.
Když autor tohoto textu nedávno navštívil centrálu ARM na periferii Cambridge na kraji polí, byl překvapený, jak nevýrazné to tam vlastně celé je. Ale vlastně je to i dobrá metafora podnikání ARM. Společnost navrhuje základy čipů, zejména procesorová (CPU) a grafická (GPU) jádra. „Papírovou podobu“ tohoto duševního vlastnictví pak prodává všem, kdo mají zájem. Zákazníci ARM si z nakoupených návrhů poskládají čip sobě na míru, doplněný o další vlastní či koupené prvky, a ten si pak nechají vyrobit u zakázkových producentů, jako jsou třeba TSMC, UMC nebo Globalfoundries.
Procesory a grafická jádra postavená na architektuře od ARM běží ve stovkách miliard zařízení a dominují hlavně chytrým telefonům. Čipy tohoto typu vyrábí zejména Qualcomm, především pro telefony s Androidem, a Apple. Tato technologie je silně zastoupena také v různých senzorech a mikropočítačích, automobilech, průmyslových strojích, letadlech, spotřební elektronice a čím dál více také v počítačích, například v nových Macích od Applu, nebo v serverech – používají je zejména cloud Amazon Web Services – a také v superpočítačích.
ARM se stal nepostradatelným, obrovské tržby a zisky ale díky jeho technologii generují společnosti jako Apple, Amazon či Qualcomm, nikoli samotný ARM. Přesto jsou na firmě se zlomkovými tržbami závislé, protože ARM v podstatě drží monopol. Prvním důvodem je kvalita: jádra od ARM jsou výkonná a energeticky úsporná. Druhým je status „čipového Švýcarska“, který si společnost drží: dodává všem a až do nedávno rozjeté obchodní války mezi USA a Čínou se snažila nedělat rozdíly mezi zákazníky.
Neutrální pozice byla ostatně hlavním důvodem, proč ARM v roce 2020 neskončil v rukou americké Nvidie. Ta jej chtěla od současného majitele, japonské investiční společnosti SoftBank, koupit za 40 miliard dolarů, akvizice ale neprošla přes regulátory právě kvůli nejistotě, jestli by si nový vlastník nezačal vybírat, komu licenci poskytne a komu ne.
A neutralita má přímý vliv i na to, proč se po uvedení akcií ARM 14. září jako investoři přihlásili velcí hráči polovodičového byznysu, jako jsou Apple, Intel, Nvidia, TSMC, Google, Samsung nebo AMD. Všichni si chtějí pojistit své zájmy. Se vstupem na burzu se totiž opět objevuje nervozita, že by ARM mohl o svou neutrální pozici přijít, a to zejména kvůli tlaku investorů na krátkodobé kvartální výsledky a neustálý růst tržeb, aby mohla cena akcií růst. Obavy ale vyvolává i možné zvyšování cen a zpřísňování licencí za design jader.
V kuloárech se mluví o tom, že ARM sám možná začne navrhovat kompletní čipy a bude tak konkurovat svým zákazníkům. Opět kvůli tomu, aby uspokojil akcionáře. Oficiálně ale společnost žádný takový záměr nepotvrdila.
ARM ale může o svůj monopol časem přijít. Už delší dobu se na něj snaží dotahovat konkurence jménem RISC-V. Standard podobný technologii ARM začali vyvíjet v roce 2010 na Kalifornské univerzitě v Berkeley jako zcela otevřený a bez licencí, podobně jako open source software a Linux. Čip na bázi RISC-V si může navrhnout každý.
Dominance ARM motivuje jeho zákazníky, aby RISC-V prozkoumávali. Čína jej vítá jako alternativu a možnost, jak se vyhnout americkým sankcím. A Evropa, která nechce být závislá jen na technologii od ARM nebo Intelu, zase na RISC-V staví projekt několika evropských polovodičových společností, jehož cílem je vývoj vlastních čipů.
RISC-V zatím neobstojí v nejvýkonnějších mobilech, do méně náročných technologií ale proniká velmi rychle. Jen RISC-V jádra brněnské firmy Codasip už běží ve více než třech miliardách čipů. Do RISC-V se vrhá i Intel, který nerad vidí, jak mu ARM nahlodává pozice v tradičních oblastech, jako jsou počítače a servery.
Trh je z dění kolem ARM mírně nervózní už od chvíle, kdy ho společnost SoftBank v roce 2016 za 32 miliard dolarů koupila. O rok později prodala za osm miliard dolarů čtvrtinový podíl fondu Vision Fund, který založila spolu s fondy napojenými na státní peníze Saúdské Arábie, což vyvolalo pozdvižení mezi západními bezpečnostními složkami. Vision Fund v poslední době řešil velké ztráty kvůli investicím zejména do startupů, které se nevydařily. SoftBank byla pod tlakem, aby je zalepila, a nakonec 25procentní podíl od Vision Fundu v srpnu odkoupila zpět, přičemž částka měla vycházet z oficiálně nepotvrzené hodnoty firmy stanovené na 64 miliard dolarů. Emise akcií tak nutně musela přijít, přestože se jí ARM dlouho bránil. SoftBank nicméně v ARM zůstává zhruba 90procentním vlastníkem.
