Jako nejbohatší člověk světa, průkopník elektrických aut, družicového internetu, spojení mozku s internetem a osídlovaní Marsu, nemá Elon Musk nouzi o pozornost. S koupí Twitteru ale přišla řada i na negativní stránku této pozornosti.
Musk, jehož družice například spojují Ukrajinu se světem, řekl, že dokud mu někdo nebude držet pistoli u hlavy, nebude blokovat ruské zprávy. Nedávno k nemilosti některých lékařů na Twitteru ostře komentoval vedlejší účinky léku Wellbutrinu. Svým neskrývaným “absolutním” přístupem ke svobodě slova dráždí kritiky. EU komisař Breton mu nedávno připomněl, že Twitter musí dodržovat zákony.
S tím Musk souhlasí. U závadného obsahu, který definuje zákon, se problém neočekává. Musk ale vidí Twitter jako nástroj volné diskuse všech lidí, který předem nebude zvýhodňovat ničí názory. Nechce aby byla tato sociální síť nástrojem propagandy s nejasnými pravidly. Má být otevřená jak Muskovým kritikům, tak zřejmě i některým dříve blokovaným uživatelům. Musk chce odstranit roboty a anonymy. Zveřejnit algoritmy a umožnit debatu o nich.
Napětí lze očekávat u dezinformací a nenávistné kritiky (hate speech), proti nimž má chránit evropský Zákon o digitálních službách (DSA). Musk hájí právo všech naslouchat kritikům a nepřátelům, stejně jako sdílet osobní názory prakticky na cokoli. To pro demokracii vidí jako zásadní.
Kdo je Elon Musk?
Ústavní právo evropským vládám neumožňuje rozhodovat o pravdě, a pak cenzurovat veřejnou debatu. To by neférově znevýhodňovalo opozici. Evropský Zákon o digitálních službách proto zavádí takzvané důvěryhodné oznamovače (trusted flaggers), například nevládní organizace, které budou dávat podněty pro moderování dezinformací a nenávistné kritiky. Samo rozhodnutí bude ale na platformách. Když na podnět nebudou reagovat, mohou někdy za následky nést odpovědnost. Záměrem tedy je, aby reagovaly.
Co když ale Muskův Twitter reagovat nebude a tím vyvolá právní bitvu o svobodu slova? U dezinformací by soud prokazoval, že jsou fakticky nepravdivé, šířené se špatným úmyslem, a že škodí. Co kdyby Twitter označil své publikace za názory a odhady, a ne fakta? Co kdyby argumentoval, že právní rámec pro obecné určení pravdy není, protože by to odporovalo ústavním principům? Co kdyby zajistil férovost svých algoritmů, zveřejnil je, a po svých kriticích pak žádal důkazy, že jde opravdu o zvýhodnění dezinformací? I kdyby Twitter takové soudy vyhrál, evropské úřady by jej stejně mohly omezit na základě ne nutně transparentní analýzy rizik. Nicméně s politickými důsledky.
Elon Musk je podnikatel a inovátor, který konkrétními činy, možná víc než kdokoli jiný, přispěl k technologické i zelené revoluci. Nikoho nenutí kupovat Teslu. Nenavrhuje zákaz mluvit o jiných autech. Je liberál v původním smyslu. Chápe, že je důležitá svoboda slova, svoboda v obchodu, svoboda v rozhodování ohledně lékařských zákroků a možnost veřejného protestu, bez ohledu na politickou příslušnost. Musk je přesvědčený, že zelenou revoluci zvládneme. Za klíčové hrozby považuje ztrátu kontroly nad umělou inteligencí a pokles porodnosti. V tom se rozchází s mnohými environmentalisty, kteří v růstu lidské populace vidí hlavní problém.
Musk ctí americké principy individuální svobody a demokracie i v době, kdy mnozí jeho rivalové podporují čím dál větší ideologické a ekonomické zásahy státu. Jeho přístup bychom i přes zjevná rizika neměli dopředu odmítat, protože takový postoj může Západu přinést dnes tolik potřebnou naději. Naději, že ke společnému cíli lze dojít mnoha cestami a že o těchto cestách můžeme svobodně mluvit, ovlivňovat ostatní a nakonec se svobodně rozhodnout. Že právě proto zvládneme technologickou i zelenou revoluci a zasypeme příkopy, které nás dělí. Že bude lépe.
Autor je zakladatelem poradenské firmy DIGITECCS Associates
