Denacifikace jako záminka války. Uvěříme, až si Putin zpacifikuje vlastní nacionalisty

Prezident Putin na projížďce s Nočními vlky.

Prezident Putin na projížďce s Nočními vlky. Zdroj: Reuters

Prezident Putin na projížďce s Nočními vlky.
Noční vlci na Olšanských hřbitovech v Praze.
Noční vlci na Olšanských hřbitovech v Praze.
Noční vlci jsou známí i svou podporou a obdivem k ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi.
Noční vlci na Olšanských hřbitovech v Praze.
7
Fotogalerie

Jedním z nejpoužívanějších výrazů uplynulých dní se stala denacifikace. Získala ale spoustu nových významů. Ruský vůdce Vladimir Putin tímto pojmem odůvodnil „speciální operaci“, v překladu nového rusko-českého slovníku invazi na Ukrajinu. Na Západě včetně Česka se pak denacifikace používá k ironickému popisu bombardování obytných čtvrtí, případně ostřelování školek či nemocnic.

Vyvolávání strachu z nacismu či revanšismu však není v ruské, popřípadě sovětské a obecně komunistické propagandě nic nového. Denacifikace se táhla stránkami poválečného Rudého práva jako červená niť. Posílila i po „bratrské pomoci“ v roce 1968 během normalizace.

Komunistický režim v Československu přitom tak trochu zapomněl, že s mnohými bývalými gestapáky a nacisty jeho tajná policie čile spolupracovala. Podobně i Putin teď ve svých projevech namířených na ukrajinské nacionalisty vynechal zmínku o náckovských hrátkách ve vlastních řadách.

Batalion Azov

Putin považuje dnešní Ukrajinu za neonacistický stát. Prstem ukazuje například na batalion Azov složený nejen z Ukrajinců, ale i příslušníků dalších národností včetně Němců či Italů. Tento polovojenský prapor působící na ukrajinském pobřeží Azovského moře je skutečně znám svými sympatiemi ke krajní pravici. Jeho příslušníci zahalení do černých kukel mohou vzbuzovat nejrůznější reminiscence, stejně jako vlajka praporu obsahující nacistickou runu složenou z písmen I a N, tedy idea nacii, což ukrajinsky znamená „národní myšlenka“.

Podobný symbol používali ve svém znaku werwolfové, paramilitantní organizace nacistického Německa, která vznikla na konci druhé světové války za účelem co nejvíce škodit ruskému postupu do Evropy. Mimochodem neoficiální sídlo měla v Ústí nad Labem.

A ještě jedna historická perlička: werwolfové byli na konci války i po ní v kontaktu s banderovci, tedy povstaleckou skupinou ukrajinského nacionalisty Stepana Bandery. Obě skupiny se přitom pohybovaly i na území tehdejšího Československa a staly se po další desetiletí vítanou potravou pro komunistickou propagandu. Byli například vyobrazeni hned v několika dílech normalizačního seriálu 30 případů majora Zemana.

Zpět na Ukrajinu. Stejně jako Bandera, který se i pomocí genocidy snažil vydobýt Ukrajincům nezávislý stát, není ani prapor Azov přijímán jednoznačně. Velká část ukrajinské populace považuje jeho členy za hrdiny. Batalion se podílel na pokusech o dobytí ruskými separatisty ovládaného Doněcku a má zásluhy na ovládnutí Mariupolu v roce 2015.

Při posuzování ukrajinského nacionalismu je ale třeba brát v potaz zcela jiný historický kontext, než známe ze střední Evropy. Podobně jako v pobaltských republikách bylo nacistické Německo i na Ukrajině po určitý čas vnímáno řadou obyvatel jako menší hrozba než stalinské Rusko. Tím spíše, že Hitler pobaltským zemím i Ukrajině sliboval nezávislost, i když falešnou, a Stalin totální podrobení.

Wagner a Chirurg

Putin je na tom s denacifikací podobně jako komunistická propaganda. Podobně jako na některé ukrajinské bojůvkové prapory by se v rámci tohoto pojmu dalo ukázat i na Wagnerovu skupinu. Jde o takzvanou soukromou armádu, kterou Putin dlouhodobě využívá při uskutečňování svých imperiálních choutek, ať už na Donbase, Krymu, v Sýrii či Libyi.

Skupina nese přezdívku svého vůdce Dmitrije Utkina přezdívaného kvůli zálibě v díle německého hudebního skladatele Wagner. Utkin přitom nosí tetování znázorňující symboly SS a nacistického Německa. Navzdory své posedlosti denacifikací ho Putin bez mrknutí oka vyznamenal Řádem odvahy. Kremelského vůdce zřejmě jen nenapadlo prozkoumat Utkinovo tělo.

Další povedenou skupinkou jsou Noční vlci, které řídí Putinův přítel Alexandr Zaldostanov zvaný Chirurg. Nacionalistický klub motorkářů je nejen nositelem Putinovy propagandy, kterou se snaží rozsévat při svých spanilých jízdách po někdejších satelitech Moskvy ve střední Evropě, ale slouží též jako paramilitantní organizace. Noční vlci působili při invazi na Krym a zúčastnili se bojů na východní Ukrajině na straně povstalců z Doněcké a Luhanské republiky.

Umělý slepenec

Pokud to Vladimir Putin myslí s denacifikací skutečně vážně, v první řadě nechá rozpustit jak Wagnerovu skupinu, tak Noční vlky. A umlčet by vlastně mohl i sám sebe. To právě on nyní představuje mezi světovými lídry nejnacionalističtějšího politika. Při přípravě na svůj „předinvazní projev“ se očividně neinspiroval u nikoho jiného než u Adolfa Hitlera. Třeba v tom, že sousední demokratický stát, který zamýšlel přepadnout, označil za umělý slepenec bez tradice státnosti.