Další a další špatné zprávy přicházejí z Německa, a to jak v politice, tak v ekonomice. Trvá to už dost dlouho na to, aby se dalo říci, že stagnace, do níž se německá společnost dostala po začátku ruské agresivní války na Ukrajině, pomalu vrcholí a že bod zlomu je už na dohled. A přece je už trochu vidět.
Zemské volby v Hesensku a Bavorsku, v nichž suverénně vyhrály konzervativní strany, které tvoří opozici současné vládě kancléře Olafa Scholze, bohužel potvrdily nástup krajní pravice z Alternativy pro Německo (AfD). Patnáct procent v Bavorsku a osmnáct procent v Hesensku pro hnutí, které před devíti lety ještě neexistovalo, je definitivním potvrzením toho, že AfD začíná svou kritikou vlády zabírat i na západě Německa a že už není jen záležitostí bývalých socialistických regionů.
AfD má sice jako hlavní agendu boj proti migraci, ekonomickou politiku vlády ale kritizuje stejně jako CDU či CSU a vidí prý neschopnost podpory místnímu průmyslu či malou podporu nízkopříjmovým domácnostem. V tom prvním se AfD shodne s křesťanskodemokratickou opozicí, která by podpořila nižší ceny energií pro německý průmysl, jež tamní podniky trápí ze všeho nejvíce.
Vláda se takové dotace zatím bála zavést, protože by měla velké ekonomické náklady. Opozice, a zejména ta na pravém okraji, se jí ale nebojí. AfD by také znovu spustila jaderné elektrárny a prodloužila těžbu uhlí a jeho spalování. Velké problémy německého průmyslu potvrzuje i nová prognóza ekonomického vývoje Německa, kterou ve středu představí ministr hospodářství a ochrany klimatu, lídr Zelených Robert Habeck.
Dokument prostřednictvím deníku Handelsblatt už pronikl do veřejné debaty. Podle těchto zpráv má letos německá ekonomika meziročně klesnout o čtyři desetiny procenta. Hlavní příčina: vysoké náklady způsobené vysokou cenou energie. Vláda Olafa Scholze ale očekává, že už v příštím roce Německo znovu ekonomicky poroste. Habeckovi analytici odhadují už dobře viditelný relevantní růst o 1,3 procenta, v roce 2025 se pak podle nich ještě připočtou další dvě desetiny bodu hospodářského růstu.
Stagnaci německé ekonomiky, která jako by jela jen na dotačních titulech a státní podpoře, dokládá i pokles spotřebitelské a podnikatelské nálady a také čísla o prodeji automobilů, zejména těch elektrických. Ty totiž nyní tvoří velkou část výroby německých automobilek, které jsou tradičně tahounem německé průmyslové výroby.
Poté co vypršelo vládní financování komerčních elektromobilů – vláda nabízela devět, respektive sedm a potom čtyři tisíce eur na nákup elektromobilu – počet nově registrovaných vozidel na elektrický pohon v září výrazně klesl. Minulý měsíc podle spolkového úřadu pro motorovou dopravu vyjelo na silnice 31 714 elektromobilů. Ve srovnání s loňským rokem je to o 28,6 procenta méně. Podíl elektroaut na všech nových registracích se pohyboval kolem 14 procent. Loni to byla celá pětina. Pokles je, zdá se, trvalejšího charakteru, protože loni v srpnu bylo každé třetí auto s novou registrací poháněné elektromotorem.
Ekonomové různých poradenských firem propočítávali, o jak velký propad se jedná. Vyšlo jim, že jde o nejmenší prodej elektroaut od roku 2016! Propad zájmu o elektrická auta nevykompenzoval ani vyšší prodej naftových a benzinových aut, která se v září prodávala velmi dobře. Automobily na benzin vykázaly v prodejích růst o devět procent, naftové vozy o pět procent. Ani to ale nedokázalo vyrovnat prudký propad zájmu o elektroauta, takže celkový prodej aut v září v Německu meziročně stagnoval na úrovni 224 tisíc nově prodaných a registrovaných vozů.
Není proto překvapivé, že německé automobilky v minulém měsíci poměrně často odstavovaly své výroby, protože zkrátka nebyl odbyt. Experti ze Svazu automobilových výrobců (VDA) tvrdí, že příští měsíce budou lepší, přesněji řečeno stabilnější. Výrobci totiž mohou stále sáhnout do starších objednávek, které po covidovém období ještě nebyly vyřízeny. Německé automobilky se marně snaží dohnat svou zahraniční konkurenci v oblasti elektroaut. Nedávný veletrh mobility v Mnichově byl pro Němce trochu šok: ukázal totiž, že trh stále častěji obsazují čínská elektroauta, která konkurují nejen výbavou, ale i nižší cenou.
Ani Volkswagen Group, druhá největší automobilka světa, do níž patří i boleslavská Škodovka, zatím nesplnila svůj slib předhonit alespoň na německém území Muskovu Teslu. Ta nadále zůstává nejoblíbenější automobilovou elektroznačkou v Německu, a to přesto že její modely se řadí k těm dražším. Německý trh je v tomto luxusnějším segmentu evidentně stále ještě hodně nenasycený.
Autor je spolupracovník redakce.
