Eurozóna roste navzdory nejistotě. Úspory, mzdy a investice podporují ekonomiku
I přes celkovou nejistotu a globální roztřesenost se ekonomická situace eurozóny nezdá být nikterak špatná. V loňském roce její výkonnost stoupla o 0,8 procenta, přičemž pro ten letošní počítá prognóza Komerční banky s 1,1 procenta. K optimismu vybízí stále vysoké nahromaděné úspory domácností, které ani pět let od vypuknutí covidové krize spotřebitelé neutratili.
Nezaměstnanost se drží na historicky nejnižších úrovních, což umožňuje odborovým organizacím požadovat solidní mzdový růst. To při zpomalující inflaci znamená, že reálné disponibilní příjmy domácností rostou. Například v Německu odborové organizace v soukromém sektoru požadují zvýšení mezd pro letošní rok dokonce až o osm procent.
Pokud pomineme strádající německý průmysl, obzvláště pak ten těžký a energeticky náročný, jsou v relativně dobré kondici i firmy. S kolegy v Komerční bance také předpokládáme, že podíl výdajů na obranu v evropských zemích NATO se do roku 2027 zvýší z 2,0 procenta HDP na 2,5 procenta, což by se mělo pozitivně odrazit na vývoji investic. Ty příznivě ovlivní i německý vládní balíček.
Velkou neznámou je celní válka. Oznámení o výši cel i druhů zboží, na které by se měla vztahovat, se mění z hodiny na hodinu, a dělat závěry tak není snadné. Přímá expozice evropské unie vůči Spojeným státům není velká. Představuje zhruba tři procenta HDP. Zavedení 10procentního cla by tak podle našeho odhadu snížilo růst HDP po dvou letech o zhruba 0,1 – 0,2 procentního bodu, přičemž dopad by byl pravděpodobně hlubší v prvních několika čtvrtletích. Vliv na inflaci by byl zanedbatelný.
Daleko větší dopad než samotná cla by na růst i inflaci mohla mít nejistota v oblasti světového obchodu, vývoj cen energií, kurzu amerického dolaru, prohloubení deficitů veřejných financí ve Spojených státech a s tím spojený růst výnosů u vládních dluhopisů. Zhoubná je především samotná nejistota, která podle našich propočtů od začátku války na Ukrajině ukrojila z růstu HDP eurozóny téměř celý procentní bod, což je tedy násobně více, než co v KB očekáváme od samotného zavedení cel.
Na finančních trzích se vzhledem k velkému počtu zpráv a značné míře nejistoty bude zřejmě více uplatňovat strategie „nakupujte fámy, prodávejte zprávy“. To jsme viděli již na příkladu německého vládního balíčku, kdy před jeho schválením výnosy německých dluhopisů silně rostly, zatímco po jeho schválení klesaly. S nevyzpytatelností kroků Donalda Trumpa o příležitost využít tuto strategii jistě nebude nouze.
