Za posledních třicet let podle odhadů odešlo z Evropy na podporu Palestinců dohromady kolem 15 miliard dolarů. Část těchto peněz byla zneužita k indoktrinaci dětí ve školách, k podpoře rodin teroristů a udržování nedemokratických režimů na palestinských územích.
V červnu 2009 se český exministr zahraničí Jan Kavan (člen ČSSD) společně s tehdejší místopředsedkyní Evropského parlamentu komunistkou Luisou Morgantiniovou sešel v Gaze se zástupci palestinského teroristického hnutí Hamás. Kavan pak obhajoval schůzku takto: „Znesváření Palestinci se brzy dohodnou na volbách a budou jejich výsledek respektovat. A Hamás chce mír s Izraelem.“
Stejně hloupá písnička se u některých politických stran, aktivistů, neziskových organizací i části veřejnosti hraje v Evropě v případě Hamásu už třicet let. Poslední odpověď na tyto poblouzněné názory přišla z Blízkého východu v minulých dnech, kdy zločinci z Hamásu kromě jiného zavraždili nevinné mladé lidi na hudebním festivalu v jižním Izraeli. Nepochopitelnou toleranci k Hamásu i k dalším radikálním Palestincům přitom léta doprovází pomoc, která k nim proudí z Evropy.
Pomoc zneužitá k indoktrinaci
Mohutná finanční i jiná pomoc začala k Palestincům proudit zejména po podepsání mírových „Dohod z Osla“, což byla smlouva mezi vládou Izraele a Organizací pro osvobození Palestiny ze září 1993. Od té doby podle odhadů odešlo oficiální cestou ze zemí EU, Norska, Velké Británie a Švýcarska na podporu Palestinců dohromady kolem 15 miliard dolarů.
Část těchto peněz, což potvrzují i zprávy Evropského parlamentu, byla zneužita k indoktrinaci dětí ve školách (například popírání holocaustu), k podpoře rodin teroristů a udržování nedemokratických režimů na palestinských územích. Navíc islamistické a teroristické hnutí Hamás, které od poloviny roku 2007 ovládá palestinské Pásmo Gazy, neuznává Izrael a dál podniká vražedné útoky na sousedy. Bylo by proto logické, aby se ani nepřímo, například přes agentury OSN, nedostalo k penězům z Evropy. Ale tak tomu není.
Velkým problémem je, že mnohé státy EU, některé politické strany i část západní veřejnosti své chování vůči Hamásu podřizují nikoli zločinné povaze jeho vlády, ale cílům své politiky na Blízkém východě. A ta je často prezentována jako střet chudáků Palestinců a zlých Židů. Je v tom tradiční evropská směs antisemitismu, neznalosti a neukojitelné touhy po vyvažování, které ovšem k ničemu nevede. Zásadní mantrou celoevropské politiky je, že podle rezolucí OSN vzniknou dva samostatné státy (Izrael a Palestina) v hranicích, které ale na skutečných mapách nenajdete. Nebo že Jeruzalém bude hlavním městem Palestiny. Nic takového ale není reálné. EU přitom není ochotna ani schopna udělat revizi svých postojů.
Peníze, které živí ozbrojence
Do toho všeho ještě vstupují další faktory, které poukazují na slabosti Evropy v letitém židovsko-arabském konfliktu. Na starém kontinentu pořád působí představitelé teroristického Hamásu. Jsou ukryti v různých nadacích, školách či v náboženských spolcích. Ví se o tom dlouho, ale nic se s tím nedělá. Jeden příklad za všechny z poslední doby, ovšem takových příkladů jsou za poslední desetiletí stovky.
V Nizozemsku byl zatčen 22. června pětapadesátiletý muž a jeho dvaadvacetiletá dcera žijící v Leidschendamu u Haagu pro podezření z poskytování rozsáhlých finančních prostředků Hamásu. V rozporu se všemi sankcemi (ty byly proti Hamásu přijaty v roce 2003) poslali zatčení této teroristické organizaci 5,4 milionu dolarů, jak uvedlo nizozemské státní zastupitelství. Podle všeho se nejednalo o jejich peníze, ale o finance nějaké státní entity ze zahraničí.
Tímto a podobným způsobem odcházejí podle tajných služeb z Evropy do Gazy každý rok odhadem desítky či stovky milionů, které pak mimo dohodnutý a schválený systém humanitární pomoci živí Hamás i jeho ozbrojence.
Evropa kolem Hamásu váhá i na poli institucí. Toto palestinské hnutí provádí teroristické útoky už od první poloviny 90. let a jeho útoky na Izrael byly příčinou několika válek. Co ale dělá Evropa? Léta diskutovala, zda je Hamás skutečně teroristická skupina… Například v září roku 2016 generální advokátka Soudního dvora Evropské unie Eleanor Sharstonová uvedla, že Hamás měl být vyřazen ze seznamu teroristických organizací, protože vlády členů EU neposkytly dostatečné důkazy o tom, že se Hamás podílí na teroristických útocích. On se přitom sám k těmto útokům hlásil. Jaké důkazy měly členské země ještě poskytnout?
Fantastickým čtením je i text schválený v Evropském parlamentu letos 12. července. Ten je jako vždy kritický k Izraeli, ale některá konstatování na adresu Palestinců (nejenom Hamásu) jsou tak závažná, že posílání dalších peněz z EU nelze nijak logicky odůvodnit.
Volby netřeba, prezident je zrušil
Palestinská správa ztratila legitimitu; vzhledem k tomu, že poslední parlamentní volby se konaly v roce 2006; vzhledem k tomu, že poslední tamní prezidentské volby se konaly v roce 2005; vzhledem k tomu, že parlamentní a prezidentské volby, které se měly konat v květnu 2021, byly zrušeny dekretem prezidenta Abbáse. V říjnu 2022 vydal Abbás dekret o vytvoření Nejvyšší rady soudních orgánů a institucí, kterým podřídil všechny palestinské orgány své kontrole a zrušil poslední pilíř soudní nezávislosti v Palestině.
Ženy na palestinských územích čelí diskriminaci a stále mají méně práv než muži, například pokud jde o rozvod, dědictví a péči o děti; osoby z LGBT komunity čelí obtěžování a diskriminaci. Palestinská správa odmítá odsoudit extremistické organizace a teroristické skupiny působící v regionu a nechce s nimi přerušit styky.
Evropský parlament vyjádřil politování nad problematickým a nenávistným obsahem palestinských školních učebnic a studijních materiálů, který dosud nebyl odstraněn. Většina věcí, které chce EU a Evropský parlament, se ale léta nedějí, Palestinci je prostě ignorují. Přesto posíláme peníze, i z našich daní, dál. Budeme čekat i na další masakr?
