Evropská průmyslová produkce v listopadu opět poklesla. V meziměsíčním srovnání to bylo o 0,3 procenta, v meziročním pak o 6,9 procenta. Dobře nevycházejí ani mezičtvrtletní statistiky, kdy průmysl v eurozóně klesá už pět čtvrtletí v řadě. Jak to ale vypadá v jednotlivých segmentech a co očekávat dál?
Válkou na Ukrajině a energetickou krizí nejvíce utrpěl energeticky náročný průmysl a ostatně i sama výroba energií. Zde se promítla snaha firem o energetické úspory, takže celkově je výroba v této oblasti od počátku války na Ukrajině o jedenáct procent nižší. Nicméně navzdory relativně teplému počasí v listopadu zase začala stoupat a vypadá to, že se už odrazila od svého dna.
Podobně jsou na tom odvětví náročná na spotřebu energie, jejichž výstup je v důsledku ztráty konkurenceschopnosti za poslední dva roky o deset procent nižší. I tato odvětví se však už začínají stabilizovat. Automobilový průmysl se v objemu výroby stále nachází sedm procent pod svou pandemickou úrovní, firmy ale už nebojují s nedostatkem autodílů, takže i tento sektor pokračuje v solidním oživení.
Největší nejistotu představuje produkce investičních statků, která v posledních měsících klesá. Firmám začínají ukrajovat ze ziskových marží rostoucí náklady práce, dopadají na ně i vyšší úrokové sazby, což se pak odráží v jejich menší ochotě investovat.
Vstup průmyslové výroby do letošního roku tak může být ještě vrávoravý. Situaci by navíc mohlo zkomplikovat i ohrožení námořní přepravy v Rudém moři. V dalších čtvrtletích by ale evropský průmysl měl ožívat. Přispívat by k tomu měla dobrá kondice evropských korporací i domácností. Ta povede k růstu nákupů spotřebního zboží i automobilů. Zlepšení začínají naznačovat i předstihové indikátory a očekávaný růst globální poptávky. S lepšími výsledky v eurozóně by se pak měl svézt i český průmysl.
Autorka je analytička Komerční banky.
