Potíže námořních dopravců v důsledku útoků na plavidla v Rudém moři zřejmě potrvají několik měsíců. V diskusi na Světovém ekonomickém fóru (WEF) v Davosu to ve středu řekl šéf dánské společnosti Maersk Vincent Clerc. Šéf DHL Tobias Meyer varoval, že situace by mohla vést k nedostatku nákladních kontejnerů v Asii, zatímco provozovatelé italských přístavů se obávají, že vleklá krize by mohla vést k trvalému odklonu lodní dopravy ze Středozemního moře.
Jemenští povstalci, které podporuje Írán, pokračují v útocích na obchodní lodě v Rudém moři. Spojené státy a Velká Británie minulý týden zahájily odvetné letecké údery proti vojenským cílům jemenských Húsíů, další údery provedla americká armáda tento týden.
Maersk a další velké námořní společnosti daly stovkám svých plavidel pokyn, aby se Rudému moři vyhýbaly. Náhradní trasy, například přes mys Dobré naděje, ale plavbu výrazně prodlužují a zdražují. Sazby za přepravu zboží se od začátku prosince více než zdvojnásobily, ukazuje index poradenské společnosti Drewry. Zástupci bank se obávají, že krize by mohla vyvolat inflační tlaky, které by nakonec mohly oddálit nebo zvrátit snižování úrokových sazeb. Jak nedávno uvedla e15, potíže v Rudém moři doléhají i na české automobilky.
„Bude to pro nás znamenat delší tranzitní časy a pravděpodobně narušení dodavatelského řetězce minimálně na několik měsíců. Doufejme, že to bude na kratší dobu, ale může to být i déle, protože je velmi nepředvídatelné, jak se tato situace vlastně vyvíjí,“ řekl Clerc. Maersk patří k největším námořním dopravcům na světě.
„Je to výrazné narušení. Průlivem mezi Rudým mořem a Adenským zálivem prochází téměř 20 procent světového obchodu. Je to jedna z nejdůležitějších tepen světového obchodu a globálních dodavatelských řetězců. A teď je ucpaná,“ konstatoval Clerc.
„Nedostatek kontejnerů v Asii by mohl nastat z toho důvodu, že jich tam nemusí být přepraveno dostatečné množství, uvedl v panelové diskusi šéf DHL Meyer. Musíme to hlídat,“ řekl a dodal, že současnou situaci však nelze srovnávat s potížemi dodavatelského řetězce v době pandemie covidu-19, tedy před třemi až čtyřmi lety.
Itálie v posledních letech využila své pozice v centru Středozemního moře, aby získala část námořní dopravy pocházející ze Suezského průplavu a směřující na trhy v Evropě. Na tuto trasu spoléhá podle údajů výzkumné společnosti SRM přibližně čtyřicet procent italského námořního obchodu, což v roce 2022 představovalo zhruba 154 miliard eur (3,8 bilionu korun).
„Obáváme se, že naši němečtí, rakouští a maďarští zákazníci, které jsme v posledních letech vylákali ze severoevropských přístavů, se tam vrátí,“ řekl šéf správy přístavů v Terstu Zeno D'Agostino. Někteří vývozci zvažují, zejména v případě zboží vyšší hodnoty, přepravu do Asie po železnici, která trvá přibližně polovinu času, ale je dražší.
„Připadá mi to jako dokonalá bouře,“ sdělil agentuře Reuters šéf průmyslové skupiny Assoporti Rodolfo Giampieri. Dodal, že útoky Húsíů přišly v době, kdy se Středomoří stalo středem zájmu globálního obchodu.
