Vývoj státního rozpočtu zhruba odpovídá plánované trajektorii schváleného deficitu ve výši 500 miliard korun. První čtyři měsíce ukázaly, stejně jako výsledek minulého roku, oproti předpokladům ministerstva vyšší výběr přímých daní, a naopak slabší inkaso u daní nepřímých. Příjmová strana tak dosud zaostává za plánem o 21,3 miliardy korun. Výdajová naopak přispívá k nižšímu deficitu oproti předpokladům díky tradičně pomalému rozjezdu investic. Nicméně očekáváme, že tento vývoj bude kompenzován ve druhé polovině roku.
V běžných výdajích oproti tomu nalezneme předfinancování některých transferových výdajů zejména vůči municipalitám a podnikatelskému sektoru. Tyto předsunuté výdaje budou naopak ve druhé polovině roku přispívat k pomalejšímu prohlubování deficitu. To je i důvodem, proč nadále očekáváme výsledný deficit státního rozpočtu ve výši 400 miliard korun.
Pro takový výhled navíc hovoří i další faktory. Zaprvé dosavadní inkaso přímých daní je vyšší oproti plánu ministerstva a tento dodatečný příjem by měl dále růst. Zadruhé nepřímé daně (zejména DPH) by se s otevřením ekonomiky a s námi odhadovaným nárůstem spotřeby domácností měly vrátit ve druhé polovině roku k vyššímu inkasu oproti ministerské prognóze. A zatřetí průběžná data ukazují výrazně nižší zájem o kompenzační bonus, což podle našich odhadů vytvoří úsporu deset až 15 miliard korun oproti plánu.
Podle nás tak státní rozpočet bude i letos pokračovat v praxi podhodnocených příjmů a obdobně jako vloni bude benefitovat také z úspory na „covidových“ programech. To ve výsledku povede opět k nižšímu deficitu státního rozpočtu oproti schválenému plánu.
Autor je ekonom Komerční banky
