Glosa Petra Peška: A přece to jde

Ministr zdravotnictví Jan Blatný projednává ve Sněmovně pandemický zákon.

Ministr zdravotnictví Jan Blatný projednává ve Sněmovně pandemický zákon. Zdroj: Reprofoto ČT

Tiskovka koalice Spolu po jednání opozice a vlády k pandemickému zákonu
Sněmovna o pandemickém zákonu: Poslanec Lubomír Volný si opět nevzal roušku.
Pandemický zákon ve Sněmovně: Poslanec Lubomír Volný vystoupil bez roušky, vicepremiér Jan Hamáček (ČSSD) i po dezinfekci opatrně s použitím papírové role zvedal mikrofon.
Sněmovna o pandemickém zákonu i ukončení stavu nouze
5
Fotogalerie

Shoda na takzvaném pandemickém zákoně je důležitá hned z několika důvodů. Jednak je tu konečně legislativa, která lépe vyhovuje specifické situaci kolem nemoci COVID-19. A je to také jeden z mála okamžiků, kdy vláda dokázala nalézt společnou řeč s opozicí.

Zákon tím získal širší podporu, což není jen politická záležitost. Zároveň se tím vyslal signál do větší části společnosti, kde roste netrpělivost s různými restrikcemi. To vše v době, kdy se epidemická situace opět zhoršuje.

Shoda napříč politickým spektrem, jak se podobnému typu kompromisu říká, je důležitá i z hlediska blízké budoucnosti. Vlády se mění, ještě koncem letošního roku může být u kormidla hned několik současných opozičních uskupení. Takže je dobré, když se s takovou právní úpravou ztotožní co nejvíce stran.

Navíc se do nové legislativy podařilo prosadit i několik změn k lepšímu. Ať už jde o odškodňování živnostníků a firem zasažených restrikcemi, anebo větší parlamentní kontrolu.

Některé otazníky zůstávají. Například už jen samotný fakt, proč to u pandemického zákona muselo trvat tak dlouho – koronavirus řádí už téměř rok. A také, jak bude v praxi vypadat posílená role ministerstva zdravotnictví, byť k opatřením je nutný souhlas vlády. Či jak účinná bude zmíněná parlamentní kontrola, respektive zda by se ve Sněmovně našla potřebná většina pro případné ukončení stavu pandemické pohotovosti.

Každopádně je to schůdná cesta k řešení sporu o nouzový stav, v zájmu jehož obnovy vláda ohnula Ústavu, a teď kvůli tomu míří ze Senátu stížnost k Ústavnímu soudu.

Místo nouzového stavu by schválením tohoto zákona nastal právě stav pandemické pohotovosti, a to maximálně do konce února příštího roku. Zde se samozřejmě nabízí další otázka: jak se bude lišit reálná podoba obou stavů?

Vláda nicméně získala cestu zpět z ústavní odbočky. Opozice zase nebude moci být napadána, že napadáním nouzového stavu přispívá k šíření koronaviru (ponechme stranou zkratkovitost, či možná nesmyslnost podobných argumentů).

Sebelepší zákon samozřejmě sám o sobě nestačí, což platí i o této úpravě. Pokud bude chybět disciplína, vůle a důvěra v ty restrikce, které jsou skutečně nutné, ani široká politická shoda nic zázračného nezmůže. A tady už bylo škody napácháno hodně.