Nacistická symbolika má zvláštní přitažlivost. I po těch dlouhých letech a při vědomí všech hrůz, které tato tragická epizoda lidstvu způsobila. Odolat chytlavosti přirovnání s různými aspekty hitlerovského režimu čas od času nedokáží ani politici.
Zatím posledním, kdo se do této pasti zrádných historických paralel chytnul, se stal poslanec Lubomír Volný (dříve za SPD, nyní za hnutí JAP). Během páteční sněmovní rozpravy o vakcínách na koronavirus kritizoval, že mají být zvýhodňováni lidé, kteří se nechají očkovat.
Což by nebylo nic skandálního, kdyby si nepřisadil u popisování toho, jak se bude nahlížet na neočkovaného člověka. Bude prý občanem druhé kategorie a „ve své podstatě bude nosit židovskou žlutou hvězdu“. A lidé na ulici tak na něj budou moci plivat, dodal.
Ponechme stranou, že na ulici asi jen těžko půjde poznat, kdo je vakcinován a kdo ne. Stejně tak jako vypovídající detail, že poslanec Volný mluvil u pultíku demonstrativně bez roušky. Ostatně to, že odvahy – nebo spíš „odvahy“ – má dost, prokázal už vícekrát. Například loni v únoru, když svého poslaneckého kolegu za ČSSD Jana Birkeho vyzýval, ať jsi jdou spory „vyříkat ven“.
Ale zpět k paralelám. Zajímavé na tom, jak stále dokola politici přirovnání k různým aspektům a symbolům nacismu s oblibou požívají. Jakkoliv je to nepřesné a necitlivé.
Asi nejoblíbenější je připomínání přímo Adolfa Hitlera. Prezident Miloš Zeman – ještě jako premiér – přirovnáním tehdejšího šéfa palestinské samosprávy Jásira Arafata k nacistickému vůdci dokonce i vyvolal diplomatický skandál. Nutno ale dodat, že Hitlerem se čas od času ohánějí i další politici.
Anebo jinými exponenty nacistického režimu. Nynější ministr zahraničí Lubomír Zaorálek například v roce 2016 setkání s dalajlamou přirovnal ke schůzce s někdejším předákem sudetských Němců Konradem Henleinem. Posléze se za to ale omluvil.
Zvlášť oblíbeným příměrem je „noc dlouhých nožů“, tedy čistka v jednotkách SA z roku 1934. Pro chystané změny ve státní správě jej použil například bývalý premiér Mirek Topolánek, ale ani on nebyl jediný.
Doslova symbolický přešlap se zase povedl pirátskému kandidátovi do Senátu Tomáši Tožičkovi. Před letošními volbami na něj vytáhli, že v roce 2009 dost neomaleně kritizoval postup Izraele a ilustroval to symbolem Davidovy hvězdy s vetknutým hákovým křížem.
Jedním z hlasitých kritiků jeho příspěvku byl Miroslav Kalousek, který se také ale kdysi nechal unést nepřiměřenou paralelou. To, když elektrickou evidenci tržeb (EET) přirovnal ke koncentračnímu táboru, za což se později také omluvil.
A pointa? Raději ne, jelikož je tu riziko, že by to mohlo dopadnout jak s kritizovanými necitlivými „nacistickými“ paralelami. Úplně by stačila zdrženlivost…
