Glosa Petra Peška: Volný rozpočtový pád
Schodek státního rozpočtu se v květnu opět zvětšil, což asi není žádné překvapení. Zaskočit ale mohou rozměry manka v erárních financích.
Pokud to bude takto pokračovat, je možné, že na konci roku bude výsledek horší i než avizovaných minus 300 miliard korun. A jelikož máme na podzim volby (a další rok další a pak další…), vznáší se ve vzduchu oprávněná obava, že vláda přílišnou chuť k nějakým úsporným krokům mít nebude.
Květnový schodek podle ministerstva financí dosáhl 157,4 miliardy korun, což je zhruba 68procentní nárůst oproti dubnu a trojnásobek loňského schodku v této době. A hlavně jde o nejhorší srovnatelný výsledek v dějinách České republiky.
Vzhledem k ekonomickým dopadům pandemie koronaviru je to pochopitelné. Což ovšem neznamená, že schodek nemůže být menší, třeba kdyby tu byly rezervy z nedávných časů hospodářské hojnosti.
Pochopitelné jsou výpadky příjmů – řada firem byla ve stavu hibernace, lidé omezili spotřebu, odložily se platby daní. Stejně tak jsou logické vyšší výdaje – stát pořizoval ochranné pomůcky (nechme teď stranou za kolik) a kromě slibů také opravdu vydával miliardy na pomoc firmám i lidem postiženým pandemií. Jakkoliv i zde by se mohla vést debata o účinnosti této pomoci.
Mentalita současné vládní garnitury je ovšem nastavená způsobem, který vzbuzuje obavy. V jejím genetickém kódu je obsaženo utrácení a neefektivita. Neochota vzdát se populistických slev na jízdném je jen jedním z příkladů, i když každá miliarda se počítá. Zvlášť když ve státní kase začíná být čím dál větší průvan.
Ani ekonomické vyhlídky přitom nejsou dobré. Například podle odhadů Svazu průmyslu a dopravy téměř polovina firem (48 %) očekává v květnu propad zakázek o více než 40 %. A percentuálně podobný pokles tržeb předpovídá na celý letošní rok i třetina vývozců. Což se samozřejmě potažmo projevuje i v příjmech státu.
A jelikož jsou za dveřmi podzimní volby (krajské a senátní), po nichž bude následovat nejpozději příští rok i sněmovní klání, bude vláda velmi zdrženlivá v nějakém osekávání výdajů pro skupiny svých potenciálních voličů či zvyšování daní. Spíše se dá očekávat, že ANO a ČSSD se budou jako obvykle trumfovat v tom, kdo dá víc. Pokud je tedy okolnosti – a ratingové agentury - nedonutí.
