Ke kulisám českého veřejného života čas od času patří boj o Českou televizi. Ještě před sedmnácti lety to mělo kýčovitý ráz boje svobodomyslného dobra s utlačovatelským zlem.
Dnes jsou Česká televize, její vysílání i provoz naštěstí stále více hodnoceny optikou zájmů, kvality vysílaných pořadů a rozumnosti hospodaření tohoto mnohamiliardového kolosu. Instinkty bránit Českou televizi před nástupem politiky musely převážit v posledních týdnech, kdy na redaktory veřejnoprávního média slovně zaútočil ministr financí Babiš, načež podal čtyři stížnosti na porušení kodexu ČT.
Televize byla prvním skutečně masovým médiem, které se Babiše začalo ptát na jeho nákup dluhopisů Agrofertu. Čtrnáct dní žila tato kauza spíše v médiích na okraji hlavního proudu, případně v pořadech s menší sledovaností. Vstupem ČT, přesněji pořadů Reportéři ČT a 168 hodin, získala celá kauza na vážnosti.
Andrej Babiš podle všeho ztratil trpělivost, razantně se do veřejnoprávní televize obul a přispěl ke sjednocení vlivné části veřejnosti. Z hlediska jeho způsobu vidění světa je rozčilení na místě. Nejdříve jeho strana neprosadila ve sněmovně zákon o jiném způsobu volby Rady ČT, od čehož si sliboval její rychlejší ovládnutí. Jak to v politických kruzích bývá, šlo to ruku v ruce s heslem o odpolitizování a v tomto úsilí Babišovi pomáhala řada intelektuálů.
Současná většina v Radě ČT si byla vědoma jedné věci. Odkládání volby nového ředitele (současnému končí mandát v září) může vzhledem k říjnovému termínu parlamentních voleb vést k politickým tlakům na způsob prezentace politických stran. Stručně řečeno, z volby nového ředitele se může stát předvolební politikum, které televizi úplně ochromí. Proto ve středu radní rozhodli, že první kolo volby se uskuteční už koncem dubna. Třem z 15 radních navrch končí mandát v červenci a není jisté, jestli by předvolebně naladěná sněmovna zvládla další členy dovolit.
Volba šéfa ČT mimo přímou režii šéfa ANO bude už jeho několikátou prohranou personální bitvou v řadě. Babiš má pocit, že neměl náležitý vliv na jmenování šéfa Českého rozhlasu, BIS, Národního bezpečnostního úřadu, navíc ztratil Roberta Šlachtu v čele speciálního policejního útvaru. Zarputile se domnívá, že jako předseda nejpopulárnější strany by měl mít možnost do určitých funkcí jmenovat své lidi. Babiše zatím brzdí neschopnost jeho okolí dovést věci efektivně do konce.
Umění zúřadovat politický zájem je něco, co většina ANO zatím neovládá. Ve spojitosti s tlakem a zastrašováním, které je běžnou součástí Babišova politického stylu, to části veřejnosti stále více připomíná slovenského expremiéra Vladimíra Mečiara. Ten si užil pár let bezmála absolutní moci, ale nakonec s hanbou odešel. Babiš má svůj osud ve svých rukou.
Autor je komentátorem týdeníku Reflex
