Komentář Gregora Martina Papucska: Putin v Budapešti aneb Maďarský kalibr proti Ukrajině

Ruský prezident Vladimir Putin a maďarský premiér Viktor Orbán v Budapešti 30. října 2019

Ruský prezident Vladimir Putin a maďarský premiér Viktor Orbán v Budapešti 30. října 2019 Zdroj: ČTK

Maďarský premiér Viktor Orbán
Ruský prezident Vladimir Putin
Budapešť
Budapešť
5
Fotogalerie

Maďarsko je už přes tisíc let sevřeno v trojúhelníku Moskva-Berlín-Istanbul. To je poměrně nový bonmot maďarského premiéra Viktora Orbána, který vždy dodává, že z tohoto „trianglu“ se Budapešť nemůže vymanit ani dnes. To kdyby někdo chtěl Maďarsku vyčítat, že kromě německého je nuceno respektovat i ruský a turecký „roh“.

Středeční návštěva Vladimira Putina v Budapešti nevynikala žádnými velkými zvláštnostmi. Podepisovaly se dohody ekonomického charakteru, ani na tiskovce Orbán neřekl nic šokujícího, zkrátka klid, pohoda, nikdo z vládních kruhů nechápe, co se opozici či západním kritikům vlastně nezdá. Vždyť s Putinem se chtějí kamarádit všichni, i západní politici útočí jenom verbálně a v zákulisí bojují o investice v Rusku a ruské objednávky. A kritika rozšiřování maďarské jaderné elektrárny v Paksi v ruské režii za 30 miliard (ruských) eur byla hlasitá jen do chvíle, kdy se do obchodu zapojily i americké, německé či francouzské firmy. Tolik výtah z argumentace maďarských politických špiček. Ale hlavně: ropa a plyn pořád přicházejí v rozhodující míře z Ruska a zbylé trasy jsou více či méně nejisté. Takže co už?

Přesto je pozoruhodná přinejmenším frekvence setkání Orbán-Putin. Minimálně jednou do roka, někdy i dvakrát a s velkou vervou. Orbán se v Evropské unii počítá k vlajkonošům „iliberalismu“, z čehož vyplývá, že nezřídka nahlodává jednotné postoje unie. A toto rebelství Putin postřehl už dávno. Ostřeji píšící maďarští komentátoři používají pro Orbána výraz „ruský trojský kůň“ a porovnávají ho se srbským prezidentem Aleksandrem Vučićem, který sehrává podobnou roli na Balkáně. To všechno by snad bylo možné ještě považovat za zaujaté postoje nebo uplatňování dvojího metru ze strany Západu či domácí opozice. Existuje ale téma, u něhož jsou obavy skutečně nepřehlédnutelné a oprávněné: Ukrajina.

Jako kdyby byla politika v této věci mezi Moskvou a Budapeští koordinovaná. Což Orbán samozřejmě odmítl a připomněl v jeho očích zjevné utlačování 150tisícové maďarské menšiny na Ukrajině. Tím zdůvodňuje neustálá veta či blokády, když dojde na téma NATO a Ukrajina. Ať je Maďarsko na mezinárodněpolitické scéně jakkoli malý kalibr, nutno říci, že přibližování Ukrajiny pod západní střechu komplikuje velmi zdatně. „Pokud Kyjev nepoleví v tlaku na maďarskou menšinu, maďarské veto bude viset ve vzduchu vždy,“ pravil Orbán na středeční tiskovce a Putin se u vedlejšího pultíku spokojeně ušklíbal.

Ještě jeden aspekt návštěvy vyvolal oprávněnou domácí kritiku. Ruský prezident přijel do Budapešti 30. října, tedy v období, kdy v roce 1956 ještě kvetla protibolševická revoluce. O pár dní později ji rozdrtily ruské tanky.