Komentář Jany Havligerové: Odolný flek na dresu hnutí ANO
Poslanec ANO Radek Vondráček, jeden ze tří nejvyšších ústavních činitelů v zemi, veřejně připustil, že politické dění dnešních dní ovládá hlasovací blok ANO, SPD a komunistů. Ne že by to snad byla novinka, kterou nikdo nezaznamenal. Proto použijme přesnou citaci. Vytvořil se „hlasovací blok s jistou ad hoc domluvou“. Domluva má podle Vondráčka pokračovat i tento týden.
Výsledek toho minulého je známý. Ve vedení dolní komory parlamentu zasednou šéf SPD Tomio Okamura a předseda KSČM Vojtěch Filip. První reprezentuje stranu, kterou nelze považovat za demokratickou ani s vypnutým mozkem. Druhý zase partaj, která se nedokázala odstřihnout od temné minulosti. Pragmatická politika stylu něco za něco, která rozkvetla v posledním desetiletí, dosáhla svého vrcholu.
ANO hladce zobchodovalo posty ve vedení sněmovny a demokratickým stranám předvedlo, že se bez nich popřípadě klidně obejde. Jestli nezvolení šéfa ODS Petra Fialy za místopředsedu sněmovny bylo jen takovým trucpodnikem a jednorázovou ukázkou síly, se dozvíme záhy.
Znovu volit se bude tento týden. A Vondráček tvrdí, že ODS jako druhá nejsilnější sněmovní strana nárok na křeslo místopředsedy má. Ale znáte to – když nikdo s těmi poslanci nechodí za plentu a nikdo jim tam nemůže držet tu ruku… I to říká nový šéf sněmovny.
Jinak domluvené kšefty nejspíše pojedou dál. Extremističtí okamurovci počítají s tím, že získají vedení bezpečnostního výboru. V čele orgánu, který se zabývá policií, zpravodajskými službami nebo energetickou bezpečností státu, má stát člověk, jehož oblíbeným čtením jsou dezinformační weby nejhrubšího zrna. Jen na okraj, o vedení veledůležitého výboru měli zájem Piráti i občanští demokraté. Neuspěli. SPD má mít pod palcem také hospodářský výbor, komunisté zase klíčový rozpočtový výbor. Vedení mandátového a imunitního výboru už získali.
Když na to přijde, krasojízda klidně může pokračovat dál, třeba až k hlasování o důvěře vládě. Šéf hnutí ANO jasně říká, že si nedovede představit, že by vláda bez důvěry fungovala celé čtyřleté období. Andrej Babiš nevyjednává rád, raději obchoduje. Premiérem ho prezident jmenuje šestého prosince a už dnes pramalá chuť nově ustavené dolní komory zbavit Babiše imunity a vydat ho k trestnímu stíhání tím ještě poklesne.
Ze sněmovny, ale i veřejného prostoru často zaznívá, že karty rozdali voliči. To je fakt. Nakonec něco podobného se přihodilo i v jiných zemích. Protiimigrantská pravice drží u moci menšinový kabinet například v Dánsku, v sousedním Rakousku se lidovci po říjnových předčasných volbách dohadují s populistickou pravicí. Posun doprava je evropským trendem. V Česku je ovšem ještě pořád možné poskládat vládní většinu i bez extremistů. Dokonce bylo možné okamurovce ve sněmovně ignorovat. Babiš jim umožnil, aby se etablovali. Tenhle flek bude dres ANO zdobit nadlouho.