Česko má první pacienty nakažené koronavirem. Že se epidemie Česku nevyhne, se dalo čekat, a že nejspíš nezůstane jen u pár nemocných, je také vysoce pravděpodobné. V zemích s vysokým výskytem nového Covid-19 se jen o tomto víkendu zdržovalo zhruba 25 400 Čechů. Vláda na změněnou situaci bezprostředně zareagovala zpřísněním preventivních opatření a je jasné, že se ani tak nevyhne kritice.
Země už je v pohledu na nákazu rozdělená v podstatě na dva tábory a na tom se v dohledné době nic nezmění. Docela jistě bude například naštvaná část těch lidí, kteří se těšili na Světový pohár v biatlonu, který se má konat – bez diváků – v Novém městě na Moravě. Jedni proto, že přijdou o parádní podívanou, jiní zase proto, že jim to hatí vyhlídku na mimořádné výdělky. Další budou naopak na zásah souhlasně kývat hlavou. Zrušením akce, na kterou se sjíždí masa diváků z různých koutů Evropy i světa, se Česko proti tomu, jak se chovají jiné evropské státy, nijak nevymyká. Což platí i o dalších přijatých opatřeních.
Vždycky bude někdo nespokojený. Ještě pořád si někdo bude klepat na čelo kvůli tomu, že si část lidí vytváří zásoby potravin. Každý zkrátka bude hledět na nákazu a chovat se k ní podle svého naturelu. Případná panika nákazu nezastaví, na druhou stranu – strach je přirozená věc. Vyvolává ho i fakt, že o koronaviru se toho dohromady stále moc neví.
Tím spíš by měli svá prohlášení pečlivě vážit především politici. Příklad? Ministr vnitra Jan Hamáček se začerstva podělil s tiskem o svůj nápad doporučit vládě, aby zvážila vyhlášení nouzového stavu. Zdůvodnil to tím, že by se usnadnilo přijímání dalších opatření proti nákaze. Má sice pravdu, ale rozhodně by bylo lepší, kdyby předtím, než promluví k veřejnosti, debatoval s vládními kolegy. Apelovat na lidi, aby nepanikařili, a přitom vymýšlet, na čem osobně posbírat vítězné vavříny, se teď opravdu nehodí. Mírně řečeno.
Vláda je pod enormním tlakem. Krajů, profesních skupin, obyvatelstva. Opatření musí hodně pečlivě zvažovat. Samozřejmě že primární je zdraví, tudíž ochrana před šířením nákazy. Ve světě, který je v pohybu, to není jednoduché, stoprocentní ochrana neexistuje. Kabinet ovšem musí myslet i na fungování ekonomiky. Podle odhadů Světové banky by dopad epidemie koronaviru na českou ekonomiku mohl z růstu hrubého domácího produktu letos ukrojit 0,4 až 0,7 procentního bodu. Pokud epidemie více méně odezní v letošním prvním čtvrtletí, dá se předpokládat dopad v rozmezí minus 0,1 až 0,4 procentního bodu HDP. I to jsou čísla, která vládní politici, a také firmy, musejí brát v potaz. Ať se to někomu líbí, nebo ne. Populismus na viry nezabírá.
