Komentář Kateřiny Turnhöfer: Hromadné žaloby v Austrálii jako inspirace i varování

Ilustrační foto

Ilustrační foto Zdroj: Profimedia

Soud, ilustrační foto
2
Fotogalerie

Po letní přestávce se sněmovna v září vrátí k dlouho očekávanému projednání návrhu zákona o hromadném řízení, který má řešit dosavadní absenci zákonné úpravy hromadných žalob v České republice. Do prvního čtení půjde „už“ pět měsíců poté, co jí jej předložila vláda.

Český návrh se připravuje paralelně s přípravou evropské úpravy – směrnicí o zástupných žalobách. Ta již prošla prvním čtením v Evropském parlamentu a pod chorvatským předsednictvím došlo ke kompromisu v rámci trialogu a uveřejnění kompromisního znění. Nyní, již pod německým předsednictvím, čeká návrh na schválení v Radě. Poté budou mít členské státy 24 měsíců, aby směrnici provedly ve vnitrostátním právu a další půl rok na to, aby začaly tato ustanovení uplatňovat.

Protože český návrh zákona má řadu oponentů a sklidil spoustu kritiky s tím, že je zneužitelný v konkurenčním boji, může i zcela zahltit soudy, a proč když jednou Evropa dala dohromady dobrou směrnici, neinspirujeme se pořádně jí – stojí myslím za to ukázat jeden varovný příklad.

Zásadní změna systému hromadných žalob se aktuálně chystá v Austrálii, kde byly zákonem zavedeny již téměř před 30 lety, v roce 1992. Zprvu si ho nikdo moc nevšímal, ale zřejmě i evropská diskuse o zneužitelnosti zákona inspirovala jižní polokouli, a v posledních letech se v této zemi situace dramaticky mění. Lze ji shrnout pod pojem postupující komercializace hromadných žalob. Tedy velký nárůst počtu a typů hromadných řízení, počtu advokátních kanceláří specializujících se na hromadné žaloby, počtu subjektů financujících hromadné spory, velký nárůst spekulativních hromadně uplatňovaných nároků a podávání vzájemně si konkurujících hromadných žalob v jedné věci. V Austrálii tedy nastalo přesně to, před čím u nás odborníci varují v případě, kdy projde zákon v podobě, která leží ve sněmovně.

Varující je především nárůst počtu subjektů, které jsou ochotny spory financovat. Proč? Nemají totiž žádný právní zájem na výsledku sporu, jejich jediným cílem je získat podíl z vysouzené částky, který běžně dosahuje až 40 procent (nebo z částky mimosoudního vyrovnání – k tomu dochází dokonce v 52 procent případů). Jejich metody odměňování jsou čím dál tím sofistikovanější a inovativnější – nakonec však v neprospěch hromadně zastoupeného spotřebitele. Navíc stále více financujících subjektů je z USA, Velké Británie a Singapuru, což nejspíš bude znamenat další nárůst soudních sporů, často zřejmě uměle vyvolaných.

Ostatně ani ve Spojených státech nejsou šikanózní hromadné žaloby ničím ojedinělým, a mají jediný cíl – donutit žalované k mimosoudnímu vyrovnání (a shrábnout odměnu). Ti na něj raději přistoupí, než aby riskovaly nákladné a zdlouhavé soudní řízení s nejistým výsledkem. Dokladem budiž fakt, že k mimosoudnímu narovnání dochází u tří čtvrtin sporů!

Hromadné žaloby tak všude čím dál tím častěji slouží místo ochrany spotřebitelů jako nástroj k likvidaci konkurence. Přitom právě nyní, po ekonomických problémech způsobených koronavirem, se všechny společnosti na světe soustředí na budoucnost a jak udržet zaměstnance, a nemají čas ani prostředky bránit se hromadným žalobám financovaným neregulovanými a neodpovědnými subjekty.

Rozsah problému v Austrálii potvrzují i statistiky Australian Law Reform Commission, podle kterých z hromadných žalob bohatnou právě spor financující společnosti, a nikoliv poškození spotřebitelé. V případě využit 55 procent z vysouzené částky, přičemž 28 procent skončí právě u těchto společností a zbytek pokryje soudní výlohy. Naproti tomu v případech, kdy je hromadná žaloba podána bez přičinění financujících společností, obdrží spotřebitelé až 85 procent z vysouzené částky.

Austrálie proto aktuálně plánuje systém hromadných žalob změnit. Společnost financující hromadné žaloby bude muset mít licenci pro poskytování finančních služeb, jednat čestně a spravedlivě a mít dostatečnou způsobilost pro poskytování těchto služeb. Díky zakotvení povinného obstarání licence budou společnosti financující hromadné žaloby pod větším veřejným dohledem, konkrétně ze strany Australian Securities and Investments Commission. Australská novela je již připravena a měla by nabýt účinnosti 22. srpna 2020.

V souvislosti s chystanými hromadnými žalobami v Evropě i Česku panují obavy, zda hromadné žaloby nebudou sloužit spíše velmi úzkému soukromému zájmu, než ochraně veřejnosti před nepoctivci. Změny chystané australskou vládou by mohly představovat správnou cestu, jak nastavit fungování hromadných žalob tak, aby sloužily veřejnosti, a ne úzké skupině financujících subjektů. Touto základní tezí by se měl inspirovat i český zákonodárce, a to nejen při implementaci již téměř schválené evropské směrnice.

Hromadné žaloby v Česku a v USAHromadné žaloby v Česku a v USA|E15