Evropská unie i Česko se chystají umožnit hromadné žaloby, návrhy se ale liší

Ministryně spravedlnosti Marie Benešová (za ANO), jejíž úřad předložil návrh zákona umožňující hromadné žaloby. Návrh má ale řadu kritiků.

Ministryně spravedlnosti Marie Benešová (za ANO), jejíž úřad předložil návrh zákona umožňující hromadné žaloby. Návrh má ale řadu kritiků. Zdroj: ČTK / CTK / Vondrouš Roman

Evropská unie učinila další krok ke sjednocení legislativy pro hromadné žaloby podávané více spotřebiteli v jednom řízení před soudem. Na směrnici, která bude závazná pro všechny členské státy sedma- dvacítky, se shodli zástupci Evropského parlamentu, Evropské komise a Rady EU. Česká vláda však na evropský předpis nečekala a už v únoru schválila návrh nového zákona, který je nyní v Poslanecké sněmovně. Návrh má ovšem hodně kritiků.

Ministerstvo spravedlnosti, které návrh vypracovalo, tak připouští, že může doznat změn. Na riziko nesouladu směrnice s českou předlohou opakovaně upozorňovala Hospodářská komora, Unie zaměstnavatelských svazů ČR nebo Nejvyšší soud.

„Snažili jsme se najít rovnováhu mezi legitimní ochranou zájmů spotřebitelů a potřebou právní jistoty pro podniky. Zároveň jsou zavedeny záruky proti zneužití,“ popsal principy směrnice její francouzský zpravodaj, europoslanec Geoffroy Didier, s tím, že europarlament a Rada EU mají předpis schválit ještě letos.  Členské státy pak budou mít 24 měsíců na implementaci do svého zákonodárství.

Evropský návrh předpokládá, že hromadné žaloby budou podávat pouze prověřené a kvalifikované subjekty, tedy například organizace spotřebitelů nebo veřejné orgány. „Oproti tomu je český návrh zákona nešťastný, protože vytváří prostor pro zneužívání prostřednictvím šikanózních sporů ze strany spekulantů či nekalých konkurentů,“ uvedl výkonný ředitel Unie zaměstnavatelských svazů ČR Vít Jásek.

Za problematickou považují firmy například odměnu ve výši až 25 procent z vysouzené částky pro toho, kdo žalobu podá. „Roli žalobce by měli mít jen poškození spotřebitelé a neziskové organizace. Český návrh zákona by ale umožňoval, aby žaloby podávali i spekulanti prostřednictvím poškozených. Něco takového evropská směrnice vylučuje,“ dodal Jásek.

Před schválením normy v její aktuální podobě varuje i Hospodářská komora. „Obáváme se byznysu založeného na účelovém skupování pohledávek a následném vedení sporů. Možné by bylo i vyhrožování takovými spory,“ řekl šéf odboru legislativy, práva a analýz komory Ladislav Minčič s tím, že až pětadvacetiprocentní odměna má potenciál pokřivit principy advokacie.

V praxi by mohla česká právní úprava fungovat tak, že právní kanceláře by skupovaly pohledávky jednotlivých spotřebitelů a následně podávaly hromadné žaloby. Odborníci míní, že v českých poměrech by šlo o revoluční zákon, který by příliš kopíroval model zavedený v USA, tedy v anglosaském právním prostředí.

„Předpokládá řadu novinek a procesních kroků včetně povinnosti žalovaných korporací zpřístupnit interní dokumentaci, což by mohlo tyto společnosti citelně zasáhnout,“ míní právník Vladimír Polách. Zástupci soukromého sektoru připomínají, že podniky jsou oslabené koronavirovou krizí.

„Vládou přijatý zákon by je vystavil táhlým řízením, která by vedla k jejich likvidaci, a to i v případě, že by v ničem nepochybily,“ dodal Jásek.

Ministerstvo spravedlnosti je přesvědčeno, že obavy firem jsou liché. „Česká předloha se stejně jako návrh evropské směrnice omezuje pouze na vymáhání práv spotřebitelů, ústřední roli v obou předpisech hrají spotřebitelské neziskové organizace,“ uvedl mluvčí ministerstva Vladimír Řepka.

Úřad nicméně poslední schválenou verzi směrnice analyzuje. „Vyhodnocujeme, zda si formulační změny vyžádají nějaké dílčí úpravy národního předpisu,“ dodal Řepka. Případné úpravy návrhu zákona budou záviset na konečném znění evropského předpisu.

Pro a proti návrhu českého zákona
Největší výhrady firem a právníků k české předloze: odměna až 25 procent z vysouzené částky pro toho, kdo podal žalobu nízké soudní poplatky, které mají činit 30 tisíc korun bez ohledu na výši žalované částky návrh českého zákona příliš kopíruje model fungující v USA, vychází tedy spíše z anglosaského než z kontinentálního právního prostředí 
Klady vyzdvihované ministerstvem spravedlnosti: uleví se soudům a zrychlí se spory, protože takzvané reprezentativní žaloby umožní různým lidem uplatnit stejné nebo podobné nároky v jediném řízení spojením do jediného řízení žalovatelé ušetří spotřebitelé budou více chráněni proti nekalému či protiprávnímu jednání velkých firem