Komentář Martina Čabana: Triumf premiéra Zemana

Miloš Zeman

Miloš Zeman Zdroj: profimedia.cz

Možná se dalo čekat, že to takhle nějak dopadne, ale že to bude takhle rychle a zcela bez boje, to je překvapení. Předseda ČSSD Jan Hamáček hodil svého kandidáta na ministra zahraničí a jednoho ze strůjců „úspěchu“ stranického referenda Miroslava Pocheho přes palubu, ani se za ním nepodíval. Poté, co si Poche pochválil kvalitu diskuze s prezidentem během páteční schůzky, vystřídal ho v Lánech Hamáček. Šéf ČSSD poté prohlásil, že je vlastně dobrý (prezidentův) nápad, aby ministerstvo zahraničí namísto Pocheho řídil dočasně on sám, než se spory kolem současného europoslance vyřeší. Rozuměj než se na jeho nominaci pozapomene a bude možné do Černínského paláce dosadit někoho, kdo by hlavě státu tolik nevadil.

Hamáček tím zcela kapituloval před tlakem Miloše Zemana a Andreje Babiše, a to ještě dříve, než došlo k jakémukoli skutečnému střetu. Jedna věc je, že si za to jistě užije své uvnitř strany, protože rezignovat na jasné usnesení předsednictva, v němž je Poche veden jako jediný možný budoucí ministr zahraničí, je hodně problematické. Stejně tak to jistojistě schytá přinejmenším od mocné pražské organizace, v níž je Poche důležitou figurou.

Ještě mnohem horší ale je, že Hamáček svým stažením kalhot na míle před brodem stvrdil pro prezidenta Zemana jeho vytouženou roli premiéra. Hrad nejenže jasně ukázal, že dokáže rozhodovat o tom, kdo bude a nebude ministr, ale začal rovnou diktovat kabinetu jeho program, přesněji řečeno priority. Zeman v prohlášení, které vydal po schůzce s Pochem, napsal, že ministrem „protimigrační“ a „protikorupční“ vlády nemůže být „podporovatel migrace“ a „ten, kdo je obviňován z korupce“.

Zde je dobré připomenout, že straníci ČSSD ve svém referendu mimo jiné hlasovali oprogramovém prohlášení budoucí vlády. V něm je uvedeno šest programových priorit, mezi nimiž ovšem není nic, co by vládu profilovalo jako „protimigrační“ a „protikorupční“. V klíčových strategických prioritách sice najdeme odmítnutí kvót na rozdělování imigrantů,ale jinak je tu spousta slov o „evropských spojencích“ a „efektivních evropských řešeních“ arespektu k „principu solidarity mezi státy EU“.

O korupci se mezi hlavními strategickými prioritami nepíše vůbec. Přesto se Hamáček i Babiš z prezidentova prohlášení dozvěděli, že sestavují protimigrační a protikorupční vládu, a neřekli ani popel. Že Zemanovu tlaku na vládní politiku a výběr ministrů z mocensky zištných důvodů ochotně podlehne Andrej Babiš, není překvapivé. Od předsedy nejstarší politické strany by ale bylo možné očekávat úctu k parlamentní zastupitelské demokracii a jejím základní principům. Že Hamáček vymění ministerské křeslo, byť i tuplované, za faktický nástup poloprezidentského systému, je jeho ohromná ostuda.