Na konci prvního měsíce prezidentování Donalda Trumpa lze říci, že se nové hlavě USA skutečně mimořádně daří poutat zájem světových médií.
Nadále však není jasné, jak se bude vyvíjet vztah mezi Trumpem a Kongresem, soudní mocí, ale i jeho vlastní administrativou. Ta už totiž ukázala, že navzdory záplavě prezidentských žvástů zatím dovede fungovat standardně. Jednou z oblastí, kde se Trumpova předvolební rétorika rychle dostala do kolize s pozicí jeho aparátu, je vztah vůči Rusku a související vztah k NATO.
Ponechme stranou, zda vůbec a jak Rusko ovlivnilo americké volby. Zůstaňme jen u toho, co bylo zjevné. Moskva byla z kandidáta Trumpa vskutku bezmezně nadšená. Měla pro to řadu důvodů. Trump se nevymezoval jen proti končícímu Obamovi, který na Rusko uvalil sankce, ale i proti jeho někdejší ministryni zahraničí Clintonové, která Rusku nabídla ponižující „reset“ vztahů.
Clintonovou v kampani podporoval Obama i její muž a postupně se přidal i klan Bushů. Moskva tak dostala z hlediska PR skvostný dárek – všichni američtí prezidenti působící od rozpadu SSSR byli zničehonic na jedné straně. A na druhé osamocený Trump. Putin zvládl většinu Rusů přesvědčit, že všichni zmínění prezidenti i špičkoví reprezentanti amerického Kongresu chtějí Rusko ponížit, případně rovnou rozpoutat třetí světovou válku. A Trump tuto „expertizu“ ruského vůdce verifikoval tak ochotně a úspěš- ně, až mu v ruských médiích byla věnována větší pozornost než samotnému Putinovi.
Vše o Vladimirovi Putinovi čtěte zde
Když Trump zvítězil, informovala ruská média, že se s Putinem sejde ještě před inaugurací. Nestalo se a několikrát avizovaná schůzka se neustále odkládá. Nadšeně se psalo, že Trump obratem zruší protiruské sankce. Ale nejenže zloduch McCain prohlásil, že Kongres učiní vše, aby se tak nestalo, ale přes nadějné signály, které vyslala Trumpova poradkyně Conwayová, se zatím nic neděje. Titulky předvídající výprask, který Trump uštědří evropským členům NATO, narazily na opakovaná vyjádření nových amerických ministrů obrany i zahraničí, že USA nadále za spojenectvím pevně stojí. Přesun amerických jednotek do východní Evropy nebyl zastaven.
Nakonec Moskvě spadla čelist, když prezidentův mluvčí prohlásil, že Trump očekává navrácení Krymu Ukrajině. Líbánky s Donaldem, na které byla velká část ruské ve- řejnosti natěšena, se nekonají. A jakkoli je v Rusku možné cokoli, zdá se, že romance s Amerikou spíše skončila.
Nevíme, co přinesou další týdny a měsíce, ale teď můžeme konstatovat, že se potvrzují lednová slova ruského premiéra Medveděva. Ten pravil, že nové americké úřady začnou budovat vztahy s Moskvou z pozic zdravého rozumu. A my bychom se měli zamyslet nad tím, jak validní jsou názory těch tuzemských expertů, kteří Putina považují za toho správného vůdce, neboť je schopen definovat ruský národní cíl a důsledně jej uskutečňovat
