Sotva usedl prach po jedněch volbách, za dveřmi jsou další – do Evropského parlamentu. Ten sice sídlí daleko a do voleb ještě zbývá skoro půlrok, ale už teď se rýsují kontury volebního boje a jeho možné dopady na domácí dění. A ty jsou někdy hodně viditelné. Vyprávět by mohl třeba někdejší premiér a šéf ČSSD Vladimír Špidla, jemuž neúspěch v prvních českých eurovolbách v roce 2004 zlomil vaz.
O co komu půjde tentokrát? Pro strany balancující kolem hranice volitelnosti půjde o test přežití pro další klání – krajská, ale hlavně sněmovní. Možná i proto si někteří jejich lídři chtějí pojistit v eurovolbách záložní útočiště. Uskupení na vzestupu budou zase hledat potvrzení, že jejich růst pokračuje. A čím budou eurovolby pro hnutí ANO?
Určitě ne hrozbou pro Andreje Babiše, a to ani pokud by pro hnutí nedopadly dobře. Špidlova osudu se Babiš opravdu bát nemusí. Neúspěch by byl přesto nepříjemný před dalšími boji. A byl by také vítanou potravou pro koaliční i kvazikoaliční partnery po zbytek vládnutí. Také proto nechce Andrej Babiš tentokrát riskovat. Jak říká v rozhovoru pro tento list, rád by v čele kandidátky viděl Ditu Charanzovou. Kompetentní bývalou diplomatku se zkušeností v europarlamentu, kde dostala i Cenu poslanců, ale i v jiných bruselských strukturách.
Což je ovšem také vítanou municí pro její soupeře, kteří mohou pranýřovat její odtrženost od českých reálií – pracovní i rodinné zázemí má mimo domovinu. Anebo příliš velký důraz na „evropskou perspektivu“, jak to jeden z nich diplomaticky nazval. Což zvlášť v době, kdy Andrej Babiš loví spíše ve voličských vodách, kde není zrovna silná láska k EU, může být pro hnutí docela problém. A potažmo i pro současné a budoucí bitvy mezi Prahou a Bruselem.
Jak volit do Evropského parlamentu >>>
Výběrem Charanzové se vůdce ANO nejspíš vyhne blamáži, kterou pro hnutí skončily nedávné volby v Praze. Andrej Babiš si nemůže být jistý, že bude europoslankyně vždy hlasovat v souladu s jeho postojem. S největší pravděpodobností od ní ale nehrozí „zrada“ jako od oportunisticky loajálního Pavla Teličky, který vedl kandidátku hnutí v předchozích eurovolbách.
Možná důležitější než výběr lídra jsou pro hnutí ANO jiné věci. Třeba typ kampaně – zda ANO půjde cestou umírněné kritiky EU, nebo divokého žehrání na Brusel. Zmíněné posuny v elektorátu by sváděly spíše ke druhé cestě. Ovšem například průzkum STEM z dubna 2018 ukázal, že příznivci ANO mají k EU veskrze pozitivní postoje – 80 procent cítí sounáležitost s Evropou a 56 procent je spokojeno s EU. Polovina z nich ovšem také cítí rozpor mezi národními a evropskými zájmy.
V neposlední řadě je tu bruselské pranýřování premiéra kvůli podezření ze střetu zájmů. I to bude v kampani rezonovat. Šéf ANO už mnohokrát ukázal, že podobné věci dokáže obrátit ve svůj prospěch. A čím lepší výsledek, tím silnější zastoupení v Bruselu na těch správných místech.
