Průšvihů vládního hnutí ANO už je tolik, že si je v jejich jednotlivosti nestačíme pořádně užít, a už abychom se zase rozčilovali nad nějakým dalším. Věci, které by kdysi, za časů Palerma, plnily stránky novin týdny, musíme zvládnout za dva dny. A tak se nám mezi katastrofální situací s neobjednanými vakcínami, kauzou Rosatomu, vládní výměnou nebo se ztrátou tiché podpory vládě od komunistů trochu ztrácí i příběh deníčku šéfa poslanců hnutí ANO Jaroslava Faltýnka.
Existuje samozřejmě řada lepších způsobů než si vedlejší podnikatelské aktivity k hlavnímu politickému poměru rozepisovat do diářů, které se pak řízením osudu dostanou k novinářům. Vyprávět by mohl bývalý šéf Homolky Vladimír Dbalý, kterého určitá pečlivost a záliba v literárním díle přivedly až před soud. Tak daleko ale samozřejmě ve Faltýnkově případě nejsme.
„Hnutí jsem postavil na transparentnosti a principech boje proti korupci a v případě, že by je kdokoliv porušil, nemáme dál co řešit a musí odejít. A je jedno, jak se jmenuje nebo na jaké je pozici,“ uvedl premiér pro Seznam Zprávy, které na kauzu s Faltýnkovým diářem upozornily. To je pozoruhodné vyjádření, které stojí za krátké zastavení.
Hnutí ANO skutečně má stanovy a morální kodex, které vyjmenovávají, jak se mají jeho reprezentanti chovat. Tak třeba: „Reprezentant při svém jednání respektuje veřejný zájem a zdrží se jakéhokoliv jednání, které by vedlo k upřednostnění osobního prospěchu jeho nebo osob jemu blízkých.“ Nebo: „Zvolený Reprezentant nefiguruje v žádném střetu zájmů. V případě, že by u něj střet zájmů nastal, vyřeší jej co nejrychleji, bez ohledu na osobní zájmy zvoleného Reprezentanta.“
Transparentnost a protikorupční étos ještě lépe vyniknou, když si vzpomeneme na úpravu morálního kodexu z jara roku 2017. Tehdy už byl Babiš vyšetřován kvůli dotačnímu podvodu a podle platných vnitrostranických norem by se v případě budoucího obvinění musel nejen vzdát funkcí, ale z hnutí odejít. Což byla věc natolik nepředstavitelná, že byl kodex přepsán a týká se pouze reprezentantů obžalovaných. Celkově je Babišův odkaz na vnitrostranická pravidla a principy třeba chápat spíš jako humor, jakkoli je nemístný.
Jaroslav Faltýnek už několikrát přežil svou politickou smrt, vždy se ukázalo, že je pro předsedu hnutí nepostradatelný. Šlo třeba o spojení s brněnskou kauzou Stoka nebo o loňskou podzimní akci s vyšehradskou návštěvou zavřené restaurace, která ho stála místo prvního místopředsedy hnutí. Šéfem poslanců ale zůstal, v pozici „majority whip“, tedy člověka odpovědného za mobilizaci hlasů hnutí v klíčových otázkách, za něho Babiš náhradu nenašel.
Je zde ale i širší kontext blížících se voleb. Babiš je paradoxně i přes klesající preference v luxusní pozici. Předvolební agenda mu dává příležitost oddělovat úspěchy a neúspěchy – v tomto kontextu je třeba vnímat i probíhající vládní změny.
Co je úspěšné, prodá jako svůj úspěch. Neúspěchy „hodí“ na vyměněné ministry. Byl jsem to já, kdo se jich dokázal včas zbavit. A u Faltýnka má v záloze sice cynickou, ale nikoli nereálnou konstrukci: do hnutí ANO přišel z ČSSD, jasné Palermo.
Že něčeho takového není ani premiér schopen? Abychom se nedivili.
