T. G. Masaryk se zasloužil o stát, známá věc. O stát se zasloužili též prezidenti Edvard Beneš a Václav Havel, na něž na všechny pamatují „zásluhové zákony“. Až budeme hledat odkaz prezidenta Miloše Zemana, můžeme navrhnout ke schválení tuto formulaci: „Miloš Zeman se zasloužil o to, že víme, koho žalovat za lži prezidenta republiky.“
Pražský městský soud ve středu rozhodl, že se stát musí omluvit bývalému poradci tehdejšího premiéra Zemana Zdeňku Šarapatkovi. Zeman už jako prezident v listopadu 2017 řekl, že Šarapatku vyhodil pro neschopnost, ten ale z úřadu vlády ve skutečnosti odešel po dohodě. Verdikt soudu je pravomocný a určuje, že se za Zemanův výrok má omluvit ministerstvo financí. Přímo hlavu státu žalovat nelze.
Laika ihned napadne srovnání s podobnou kauzou, v níž se vnučka novináře Ferdinanda Peroutky Terezie Kaslová domáhá odškodnění za Zemanovy jiné výroky. Případ je známý jako kauza „Hitler je gentleman“ a Peroutkova vnučka v ní aktuálně tahá za kratší konec. Obvodní soud pro Prahu 1 sice nejprve žalobu v plném rozsahu uznal, pak se ale do věci vložil Nejvyšší soud a na obvodě rozhodli jinak: žaloba se v plném rozsahu zamítá. Nyní se čeká na výsledek odvolání.
Co se změnilo? Nejvyšší soud v případě paní Kaslové řekl, že nejde o ochranu osobnosti, ale o žalobu na možný nesprávný úřední postup, kterou musí snést stát prostřednictvím ministerstva financí. Tím jednou provždy určil, koho za výroky prezidenta žalovat. A stanovil tak vodítko i pro Šarapatkovu kauzu. A proč soud napodruhé rozhodl jinak? Jde právě o výklad nesprávného úředního postupu. Loni v říjnu soudkyně Iveta Nedozrálová žalobu Kaslové zamítla takto: „Žalobkyně neuvedla, jaké konkrétní zákonné ustanovení prezident republiky při svých projevech porušil.“
Takové pochyby soud v Šarapatkově kauze nemá: „Soud prvního stupně konstatoval, že pronese-li prezident republiky nepravdivý výrok, nemůže se jednat o postup správný a s takovýmto hodnocením se odvolací soud ztotožňuje,“ řekl předseda senátu Lubor Veselý. Je tedy možné, že po případném (a očekávaném) dovolání Hradu Nejvyšší soud věc znovu sjednotí. Nebo naopak odvolací soud v tomto smyslu vyhoví Kaslové. To ještě nevíme, ale kroky ke sjednocování judikatury jako prezidentský odkaz Miloše Zemana již vidíme.
T.G.M. se od uvedených kolegů-prezidentů liší tím, že v jeho případě zásluhový zákon z roku 1930 obsahuje navíc i kouzelnou formulku: „Výrok tento budiž na věčnou paměť vtesán do kamene v obou sněmovnách Národního shromáždění.“ I Miloš Zeman by si takový zákon zasloužil. A jeho znění nechť je vtesáno aspoň do našich pamětí. Prezident Miloš Zeman se zasloužil o soudní ochranu před lží a dezinformací.
