Zeman trvá na Peroutkově článku. Není prý tak senilní, aby si ho vymyslel
„Ještě nejsem tak senilní, abych si nepamatoval, protože ten titulek mě šokoval. A nejsem tak senilní, abych si ten článek vymyslel,“ prohlásil prezident. Prezidentská kancelář se chce proti rozsudku odvolat a případ dovést i k Ústavnímu soudu.
Zeman připomenul, že se několikrát veřejně omluvil za to, že se článek dosud nepodařilo najít. „Pokud se ho nepodařilo najít a soudkyně z toho vyvozuje, že ten článek neexistuje, je to něco podobného, jako kdybyste prohlásil, že bůh neexistuje, protože ho nikdo nenašel,“ uvedl prezident.
Mluvil o něm i Dostál
Poznamenal, že o článku mluvil v roce 2002 také někdejší ministr kultury Pavel Dostál, ale nebyl za to Peroutkovou vnučkou Terezií Kaslovou žalován. Zopakoval, že v období druhé republiky Peroutka napsal jiné podobné články, v nichž se prý přiklonil k nacismu. Právě to podle Zemanova mluvčího bude předmětem odvolání - že se soudkyně odmítla zabývat důkazy, které se týkají historického kontextu a historických výroků Peroutky.
Základní důvod, proč se článek jeho mluvčímu dosud nepovedlo nalézt, je podle Zemana v tom, že časopis Přítomnost vycházel ve dvou vydáních a ve druhém vydání byly některé Peroutkovy články cenzurovány.
| Soudkyně: Hrad neprokázal pravdivost výroků Zemana |
|---|
| Výběr z výroků soudkyně Obvodního soudu pro Prahu 1 Kateřiny Sedlákové při odůvodnění rozsudku ve sporu vnučky novináře Ferdinanda Peroutky Terezie Kaslové a Kanceláře prezidenta republiky ohledně tvrzení, která prezident Miloš Zeman pronesl na Peroutkovu adresu v souvislosti s údajnou fascinací nacismem: |
| Z textu soudně nařízené omluvy: „Ferdinand Peroutka není autorem článku pod názvem 'Hitler je gentleman', případně článku pod názvem 'Hitler je přece gentleman'. Současně není původcem výroku 'Nemůžeme-li zpívat s anděly, musíme výti s vlky'. Jestliže na základě výše uvedených nepravdivých podkladů vyslovil prezident České republiky, pan Ing. Miloš Zeman, hodnotící úsudek znevažujícího charakteru o fascinaci intelektuálů zrůdným učením, potom je takové subjektivní hodnocení ve vztahu k panu Ferdinandu Peroutkovi nevěcné a nepřípustně zasahující jeho osobnostní práva. Česká republika se za veškeré dehonestující výroky omlouvá.“ K výrokům prezidenta: „U každého z těch pronesených výroků je potřeba brát v potaz, zda má charakter skutkového tvrzení, anebo hodnotícího soudu. Platí totiž, že pravdivost tvrzení je třeba prokázat a že prokazuje ten, kdo tvrdil. V posuzovaném případě mají charakter skutkových tvrzení ta tvrzení, že Ferdinand Peroutka je autorem článku 'Hitler je gentleman' a autorem výroku 'Nemůžeme-li zpívat s anděly, musíme výti s vlky'. A bylo tedy na straně žalované, aby pravdivost těchto výroků prokázala, což se nestalo.“ „Výrok o fascinaci Ferdinanda Peroutky nacismem je již třeba považovat za hodnotící soud a pravdivost hodnotících soudů prokázat nelze. To ale neznamená, že by hodnotící soudy byly nenapadnutelné v rámci řízení na ochranu osobnosti. U hodnotových soudů je třeba vždy zvažovat jejich přiměřenost ve vztahu k té kritizované skutečnosti - zda zde existuje dostatečný faktický podklad pro takové napadené prohlášení. (…) Právě proto, že z určitých nepravdivých skutečností byl vyvozen hodnotící soud, který je třeba mít za nepřiměřený, tak je možno dle názoru soudu učinit závěr o neoprávněnosti zásahu, který je způsobilý porušit osobnostní práva zemřelého Ferdinanda Peroutky.“ „Veřejnosti, adresátům projevu, byl podsouván kladný poměr Ferdinanda Peroutky k nacismu, tedy k ideologii, která je obecně vnímána jako zavrženíhodná. Uvedení do takové souvislosti by se dotklo v podstatě kohokoliv, a to navíc ještě při příležitosti, kdy se vzpomínalo na oběti holokaustu (…), což ještě umocňovalo závažnost zásahu do osobnostních práv.“ „Čili shrnu-li to, tak dle názoru soudu je třeba dospět k závěru, že nepravdivá tvrzení a z nich vyvozený úsudek jsou neoprávněným zásahem do cti a vážnosti Ferdinanda Peroutky a ta posmrtná ochrana je tedy odůvodněná, je na místě ji poskytnout.“ K argumentu prezidentské kanceláře, že Kaslová už svého předka dostatečně obhájila v médiích: „V našem případě je potřeba zohlednit, že výrokům, které jsou pronášeny prezidentem republiky, tedy ústavním činitelem, je vždy ze strany veřejnosti přikládána větší váha než informacím, které pocházejí od jiných osob. Od prezidenta republiky se jaksi přirozeně očekává, že bude podávat pravdivé a ověřené informace a že bude zachovávat respekt k právům jednotlivců. (…) Byť je nepochybné, že žalobkyně měla příležitost uvádět v médiích napadená tvrzení a úsudky na pravou míru, tak její výroky nemohly mít stejný účinek jako difamující výroky pronesené z úst prezidenta republiky.“ |
