Globální klimatická konference v Glasgow skončila zdánlivě vlažným výsledkem. Pro udržitelné financování ale znamená skutečný průlom. Do uskupení finančních institucí GFanz (Glasgow Financial Alliance for Net Zero), které chce ekonomikám pomoci k nulovým emisím, se totiž zapojilo neuvěřitelných 40 procent všech světových bank, fondů a autorit.
Neutralita na dosah, finanční sektor pomůže
Dlouhodobý cíl uhlíkové neutrality v roce 2050 se začíná zhmotňovat. Už to není jen vzdálené éterické číslo. Stanoven byl prozatimní cíl snížení emisí o polovinu do roku 2030, a dokonce i cíl snížení emisí o čtvrtinu v dalších pěti letech. Měření plnění klimatických cílů pomocí vědeckých metod není utopie, stává se běžnou praxí. Řada firem, nejen z finančního sektoru, si stanovuje cíle uhlíkové neutrality dokonce dříve než za 30 let a zohledňuje je v obchodním plánování, rozpočtech a také faktorech odměňování vedoucích manažerů. Ředitelka udržitelnosti (CSO) společnosti Morgan Stanley Audrey Choi na summitu zmínila: „Brzy oznámíme první průběžné cíle.“
Podíváme-li se na letošní summit optikou finančního sektoru, je zřejmé, že klimatické závazky a transformace ekonomik na nízkouhlíkové mají nového silného partnera. A ten se pravděpodobně už cimrmanovsky „nezakecá“. Potvrzuje se trend posledních let, kdy je finanční sektor samozvaným katalyzátorem budoucích změn.
Nové uskupení
O tom, že je pro finanční sektor letošní konference COP26 významná, svědčí i historicky rekordní účast těchto institucí. Mike Carney, zástupce týmu OSN pro boj s klimatem a bývalý guvernér Bank of England ve svém proslovu sdělil, že finanční instituce zformovaly nové uskupení GFanz, které plánuje své prostředky alokovat tak, aby bylo dosaženo klimatického cíle z Paříže 2015 (oteplení o maximálně 1,5 stupně oproti předprůmyslovému období). Do GFanz se zapojilo 500 společností s aktivy v hodnotě přes 130 bilionů dolarů, což odpovídá zhruba 40 procentům globálního trhu.
Paralelně s přísliby finančního sektoru se také posouvají aktivity centrálních bank v rámci globálního uskupení NFGS. Na summitu v Glasgow potvrdily ambici dále vyvíjet stále poměrně slabou datovou základnu pro oblast ESG a za využití vědeckých poznatků zkvalitňovat klimatické scénáře pro finanční modelování a řízení rizik. Pozadu nejsou ani organizace, které vyvíjejí globální standardy a harmonizují rámce pro zveřejňování nefinančních informací. Zástupci IFRS Foundation oznámili založení International Sustainability Standards Board (ISSB) a plánují prezentovat nefinanční ukazatele stejně transparentně jako ty finanční.
Jak to bude dál?
Rok 2008 ukázal, že finanční sektor je globálně značně propojený, jak sám o sobě, tak i se všemi ostatními sektory. Ať už jsou výše uvedená čísla 130 bilionů dolarů a 40 procent globálních finančních aktiv přesná či nikoliv (jde o pouhý matematický součet všech stávajících finančních aktiv za správce i jejich vlastníky, takže dvojí sčítání je nasnadě), bude objem finančních aktiv, která v dalších letech změní svého beneficienta, podstatný.
Sekundárně ovlivní i ty zástupce finančního sektoru nebo firmy hledající financování, kteří o zelené ekonomice dnes neuvažují nebo oddalují transformaci do doby, až to bude nutné. Pokud se s tím ruku v ruce objeví krátkodobé a vědecky podložené měřitelné cíle udržitelnosti včetně robustní datové základny, bavíme se vlastně o zbrusu novém odvětví finančnictví. Nedávný odchod významného ředitele Deutsche Bank z 90. let Hilmara Koppera je tak dost možná symbolickou tečkou za tradičním bankovnictvím.
Autorem je specialista na ESG v KPMG.
