Hůř, než se čekalo, pomalu, ale trvale. Německá ekonomika se dál potýká se starými problémy, které omezují její další rozvoj. Světové dodavatelské řetězce surovin a montážních dílů se podle všeho sice už rozhýbaly a problémy hlásí už jen každý třetí německý podnik, zatímco ještě před půl rokem to byly tři čtvrtiny všech firem, přesto v Německu ubývá zakázek, a to dokonce i těch nových. Podle statistického úřadu se v březnu objem nových výrobních zakázek snížil až o deset procent, což je největší pokles za poslední čtyři roky. Analytici tento propad přirovnávají k výpadkům na začátku první vlny koronaviru v roce 2020.
Nejnepříjemnější je ubývání zakázek v automobilovém průmyslu, který je tahounem německé ekonomiky podobně jako v Česku. Automobilky i dodavatelské řetězce specializované na výrobu autodílů hlásí pokles zájmu o 2,5 procenta. Přitom ještě v únoru většina firem vykazovala růst nových zakázek.
Zájem o novou výrobu poklesl plošně v celém německém průmyslu. Propad o 6,5 procenta vypadá dost kriticky, je to o to horší, že o osminu spadl zájem o německou výrobu v zahraničí. Ministerstvo hospodářství a ochrany klimatu, které vede vicekancléř za Zelené Robert Habeck, je přesto optimistické. Opírá se přitom o prognózu bavorského institutu Ifo, který sleduje lepšící se náladu v podnikové sféře a výrobní optimismus.
Habeckovo ministerstvo si možná trochu účelově vybralo jediný pozitivní údaj, který se v poslední době s německou ekonomikou spojuje. Většina ukazatelů – viz pokles nových zakázek nebo vysoký stav zásob, které zůstávají na skladech dlouhé měsíce, než se prodají –, totiž naznačuje stagnaci, nebo dokonce zpomalení německého hospodářství.
Snad nejsilněji to dokládá prudký pokles zájmu o výstavbu nových domů. Počet nových stavebních povolení, který je podobně jako nové zakázky v průmyslu indikátorem stavebního růstu, klesl podle Spolkového statistického úřadu v březnu nejvíce za posledních patnáct let. Situace je o to horší, že bylo zkolaudováno pouhých 24 500 bytů – to je o 10 300 méně než loni. Důvodem tak špatného vývoje jsou především vysoké úrokové sazby, které zdražily financování hypoték a dalších stavebních finančních nástrojů, a samozřejmě také vysoké stavební náklady způsobené růstem cen stavebních materiálů a surovin. Stavebnictví klesá kontinuálně od října loňského roku, letos na jaře se pokles ještě zrychluje a prohlubuje.
Největší výpadky hlásí segment rodinných domů, především však vícegenerační stavby pro větší rodiny. Tady je propad ve statistikách více než poloviční. Trh hypoték se kvůli vysokým úrokům prakticky zastavil, navíc i lidé, kteří peníze mají nebo si je už obstarali v minulosti, jen těžko shánějí stavební dělníky. I rozestavěné projekty tak často stojí na místě.
Všechny tyto znaky negativního vývoje celé německé ekonomiky přiměly Mezinárodní měnový fond (MMF) ke zhoršení nejnovějšího výhledu vývoje. Německá ekonomika podle expertů MMF letos prakticky neporoste, i když se Německo technicky asi vyhne recesi. Mírný růst očekává MMF až v letech 2024 až 2026. Růst to ale bude velmi malý. Měl by se pohybovat mezi jedním až dvěma procenty HDP za rok.
Hospodářství Německa, s jehož výkonem do velké míry stojí a padá i výkon české ekonomiky, ale neporoste ani v dalších letech, odhadují ekonomové MMF. Za největší rizika a omezení hospodářského růstu neoznačuje studie MMF překvapivě vysoké ceny energií. Fond naopak Němce chválí, že energetickou krizi způsobenou vypnutím dodávek ruského plynu překonali velmi dobře. Dle MMF pomohla mírná zima, dobře reagovala i vláda Olafa Scholze. Hlavní riziko ekonomického vývoje v dalších letech vidí MMF jinde: nejvíce v nedostatku lidí na trhu práce, který limituje výrobní možnosti firem.
Německé firmy například nejnověji hlásí, že jim dohromady chybí přes 40 tisíc pracovníků řemeslných profesí, jako je nástrojař, truhlář nebo obráběč kovů. MMF také upozorňuje na rychlé stárnutí obyvatelstva v Německu, jež v dalších letech zvýší tlak na zdravotní a sociální zabezpečení. Podle MMF bude na německém trhu další tři roky panovat velká nejistota, přičemž se dá očekávat, že inflace bude dál poměrně vysoká. Například na konci letošního roku se v Německu očekává inflace kolem 4,5 procenta (pro srovnání ČNB odhaduje v Česku 11,2 procenta).
Ekonomická prognóza MMF je o trochu pesimističtější než nejnovější odhady Evropské komise. Ta pro letošní rok předpovídá Německu přece jen drobný růst na úrovni 0,2 procenta. Jde však o rozptyl na úrovni statistické chyby, který nijak nezakrývá, že motor evropské ekonomiky a jeden z největších vývozců světa se na nějaký čas bude významně zadrhávat, což ovlivní všechny ekonomiky regionu.
Autor je spolupracovník redakce
