Léto špatných zpráv zažívá letos Německo. Ekonomika pořád neroste, jak by si všichni představovali, a to se odráží i na popularitě extrémních částí politického spektra. Alternativa pro Německo (AfD), která začínala jako protiimigrační a protiislámská strana, je dnes hlavním ekonomickým kritikem vlády. A lidé jí stále více věří, přestože její hospodářský program mnoho reálného nenabízí.
AfD má už několik měsíců více než dvacetiprocentní podporu a je momentálně druhým nejpopulárnějším politickým subjektem v Německu. Průzkumy vede opoziční CDU s 26,5 procenta, třetí je vládní SPD kancléře Olafa Scholze s 18,5 procenta. Od voleb v září 2021 SPD přišla už o sedm procentních bodů, většinou vždy na úkor AfD.
Fakt, že na protestní hlas AfD slyší čím dál víc lidí, viditelně znervózňuje i německý byznys. Svaz německých zaměstnavatelů oficiálně vyjádřil velké znepokojení nad rostoucími preferencemi AfD, podle názoru svazu by to mohlo zkomplikovat příliv zahraničních investic a příchod zahraničních pracovníků, kteří se agresivní protiimigrační politiky mohou zaleknout. Německo přitom potřebuje 250 tisíc cizích pracovníků každý rok. Platí to pro méně i vysoce kvalifikované lidi.
Alternativa pro Německo dosud strašila převážně jen bývalé východní země, kde její vliv a politická síla nadále rostou. V Durynsku by AfD získala 34 procent hlasů, největší nárůst proti minulým volbám zaznamenává AfD na severu v Meklenbursku-Předním Pomořansku. Nabrala tu přes dvanáct procentních bodů, dnes by ji v této přímořské zemi s citlivou sociální situací volilo 29 procent lidí.
AfD ale začíná zabírat i na západě země. V minulosti sebrala 18 procent v Bavorsku, ale to se považovalo za výkyv (dnes je to 14 procent). Nyní pro změnu vykazuje 20 procent na jihozápadě Německa v Bádensku-Württembersku, kde extrémní pravice, jak AfD nazývají komentátoři i političtí odpůrci, nabrala od roku 2021 14 procent. Dvacetiprocentní podporu má i v Hessensku, naopak na hranici volitelnosti je v tradičně levicovém Hamburku či ve Šlesvicku-Holštýnsku u hranic s Dánskem.
Proč jde AfD nahoru, je jasné: ekonomické ukazatele Německa se horší, stagnace se protahuje, inflace trvá dlouho a v dohledu žádné pozitivní vyhlídky. Zhoršuje se sociální situace i mezi dětmi a mladšími lidmi. Dle Spolkového statistického úřadu se čtvrtina dětí v Německu dostala na hranici chudoby nebo je sociálně vyloučena. V praxi to znamená, že 2,2 milionu dětí do 18 let žije ve čtyřčlenných domácnostech s příjmem pod 2600 eur měsíčně. Pro samostatně žijící je hranice chudoby určena na 1250 eur, což je 60 procent mediánu, tedy obvyklého příjmu v Německu. Ve srovnání s EU je Německo kdesi uprostřed, nejvíce jsou ohroženi mladí lidé a děti v Bulharsku a Rumunsku, kde jich žije na hranici chudoby přes třetinu.
Německá společnost prožívá kocovinu z rostoucích cen všeho, což nezažila celá desetiletí. Klesají tržby v maloobchodech, mírně roste počet lidí bez práce, ale vyšší nezaměstnanost zatím nehrozí, přestože podniky nemají často tolik zakázek jako v minulosti. Ekonomika se nevyvíjí dobře, ale i to může být jen optický klam vycházející z hlubší nespokojenosti s německou politikou.
Podle čerstvého výzkumu Rheingoldského institutu – jedné z nejuznávanějších institucí v oboru zkoumání psychologických dopadů politiky a ekonomiky na společnosti a jednotlivce – tři čtvrtiny Němců nevěří politice ani byznysu, nevěří ale ani v další pozitivní vývoj ve společnosti. Šíří se pocit beznaděje a bezmoci, něco jako kdysi česká blbá nálada. Lidé se stahují do svého soukromí (podle studie to tvrdí 68 procent lidí), píše ve své studii institut. Celých 73 procent lidí v rozsáhlém dotazníku uvedlo, že současná politická garnitura vůbec nerozumí tomu, co dělá a co má dělat. Celkem 86 procent dotázaných si přitom přeje, aby politika okamžitě reagovala na aktuální dění a vytvářela řešení problémů, jako je inflace a klimatická krize. Růst cen se v průzkumu ukázal jako problém číslo jedna. To, že si s ním politici nevědí rady, významně nahrává opozici, zejména té radikální z Alternativy pro Německo.
Němci se vysoké dlouhodobé inflace bojí, v řadě novin a časopisů se připomíná, že právě vysoká inflace (hyperinflace) a propad do bídy stály u nástupu nacistů k moci. Alternativa pro Německo sice odmítá, že by měla cokoli společného s neonacistickými proudy v Německu, německá tajná služba, tedy oficiálně „Úřad na ochranu ústavy“, ale dlouhodobě upozorňuje, že AfD koketuje s pravicovým extremismem a je svým xenofobním a často i proruským postojem ohrožením demokratického ústavního pořádku v Německu. Rostoucí preference strany na spolkové úrovni proto oživily politické úvahy o zákazu jejího působení. Kvůli ohrožení demokracie, kvůli obavě z hospodářských škod.
Autor je spolupracovníkem redakce
