V rámci dotačního programu s neobvyklým názvem „Oprav dům po babičce“ mohou získat majitelé nemovitostí starších 10 let až jeden milion korun na jejich zateplení. Prakticky vzápětí po představení programu se objevila kritika vyčítající ministru životního prostředí Petru Hladíkovi nezodpovědné rozhazování veřejných peněz v době, kdy vláda vyzývá k utahování opasků. Autoři této kritiky však opomíjejí několik důležitých skutečností.
Státní podpora energetických úspor vytváří nezanedbatelný multiplikační efekt přispívající k růstu HDP. Ze závěrů analýzy, kterou před časem vypracovali ekonomové Tomáš Lhoták a tehdejší člen Národní ekonomické rady vlády Miroslav Zámečník, vyplývá, že každý milion korun vynaložený státem na energeticky úsporná opatření generuje kladný dopad na HDP ve výši 2,1 až 3,6 milionu. Podle slov europoslance Luďka Niedermayera, někdejšího viceguvernéra České národní banky, lze pouze obtížně hledat programy, které by přinášely tak vysokou fiskální efektivitu.
Opomenout nelze ani strategický rozměr energetických úspor s ohledem na import fosilních paliv ze zahraničí. Podle aktuálních statistik jsou české domácnosti z přibližně 40 procent vytápěny zemním plynem. Ten společně s ropou představoval v loňském roce největší položku českého dovozu. Nárůst cen těchto komodit ve výsledku stál za negativní obchodní bilancí České republiky. Většina zemního plynu je přitom využívána právě pro účely vytápění, ať už přímo ve zmíněných domácnostech, nebo v systémech centrálního zásobování teplem. Investice do zateplení tedy umožňuje snižovat naši importní závislost i odolnost vůči cenovým výkyvům dovážených komodit.
Samotným majitelům renovovaných nemovitostí má program podle propočtů ministerstva přinést snížení energetické spotřeby v průměru o téměř 70 procent, což při dnešních cenách rozhodně není málo.
Pozitivní dopad programu však lze očekávat i v případě obcí. Renovace již existujících budov totiž přispívá k lepšímu využití zastavěného území a pomáhá tím snižovat tlak na realizaci satelitní výstavby. Ta z pohledu obcí představuje nejhorší možné uspořádání s ohledem na měrné náklady na poskytování veřejných služeb, jakými je svoz odpadů, veřejné osvětlení nebo zajištění hromadné dopravy. O souvisejícím záboru zemědělské půdy ani nemluvě. Z představeného dotačního programu tak mohou ve finále profitovat i ti, kterých se přímo netýká.
Kromě pozitiv nový program ovšem přináší i rizika. Patří mezi ně například možné přehřátí stavebního trhu se všemi jeho následky, včetně dalšího růstu cen. Současně by bylo vhodné se zamyslet nad případným zúžením skupiny příjemců tak, aby výhod dotace mohli čerpat primárně ti nejpotřebnější.
