Pavel Štěpánek: Fintech není nepřítel tradičních bank

Zdroj: ČTK

3
Fotogalerie

Navzdory mnoha rizikům je potenciál fintechu obrovský a mohou z něj těžit klienti. Fintech je v posledních letech hitem. A také velmi rychle rostoucím odvětvím, u nás stejně jako ve světě. Jeho podstatou je propojení finančních služeb s moderními technologiemi. Finanční služby a inovace sice vždy šly ruku v ruce, nyní však prožíváme převratnou dobu, kdy inovační pohyb díky všudypřítomné digitalizaci akceleruje.

Fintech umožňuje lepší přístup k finančním službám, rozšíření distribučních kanálů, usnadňuje tvorbu nových produktů a jejich šití „na míru“ zákazníkovi. Vytváří předpoklady pro další zlepšení řízení rizika, pro lepší analýzu finančních a klientských dat, pro účinnější naplňování principu KYC (Know Your Client – poznej svého klienta).

Fintech je stimulován primárně možnostmi, které nabízejí moderní technologie. Nelze ovšem přehlédnout, že živnou půdou je také narůstající regulace tradičních poskytovatelů finančních služeb. Regulatorní břemeno nepochybně stimuluje vznik institucí těžících ze skutečnosti, že leží mimo regulovaný trh. Fintech tak přináší nejen mnohá pozitiva, ale i nová rizika. Digitalizace umožňuje procesní, produktovou i prodejní konzistenci a řízení klientských zážitků na základě digitální stopy. Může ale také vést k fragmentaci vztahů mezi poskytovatelem služeb a klientem, tedy opačným směrem, než vyžaduje zmíněný princip KYC.

S nástupem fintechu také nabývá na významu otázka kybernetické bezpečnosti a ochrany dat. Kompromitace nebo destrukce citlivých dat a systémů může být vážnou hrozbou. Programově „narušitelská“ kultura některých firem a neexistence, neznalost či nerespektování pravidel stejně jako větší sklon riskovat jsou také hodny zřetele.

I když takoví hráči mohou mít na trhu třeba jen marginální váhu, i oni jsou součástí celku utvářejícího důvěru klientů ve finanční systém. Jejich případný kolaps může rezonovat více, než by odpovídalo jejich tržní váze. Na místě je i otázka pokřivení konkurenčního vztahu mezi tradičním, těžce regulovaným, a novým, regulací nezatíženým segmentem trhu.

V neposlední řadě by i centrální banky mohly mít obavy z oslabení účinnosti transmisních mechanismů měnově-politických opatření, tedy z účinnosti měnové politiky. Elektronizace tržních transakcí (vysokofrekvenční obchodování, alternativní obchodní platformy, používání tradingových algoritmů) také představuje konstantní výzvu pro posuzování míry stability finančního trhu.

Bylo by ale velkou chybou vnímat fintech jako něco, co stojí jednoznačně proti tradičním finančním institucím. Do fintechu mohutně investují i tradiční finanční instituce a ukazuje se, že tradiční a noví hráči mohou žít vedle sebe. Oblastmi s významným synergickým potenciálem mohou být například řízení rizika, analýza klientských dat, rozvoj distribučních kanálů, platební služby a jejich infrastruktura, datová bezpečnost a mnoho dalších.

Na druhé straně jsou zde oblasti se silným konkurenčním potenciálem. Patří mezi ně crowdfunding, crowdsourcing, P2P půjčky, automatizované investiční poradenství, klientské rozhraní a aplikace. Mluvíme-li o regulaci tradičních poskytovatelů služeb, vyvstává otázka, zda a jak by měli regulátoři nasměrovat své kroky i směrem k fintechu. Ukvapená regulace by mohla působit proti žádoucímu inovačnímu pohybu, proti tomu však stojí riziko ohrožení důvěryhodnosti finančního systému a poškozování spotřebitelů.

Většina regulátorů ve světě se řídí principem technologické neutrality. Zdůrazňují potřebu sledovat nová rizika, která IT inovace mohou přinést ať už v bankách nebo u nových hráčů. Zároveň kladou důraz na potřebnost a užitečnost inovací pro celé finanční odvětví.

Lze tedy shrnout, že navzdory existujícím rizikům, která je samozřejmě nutné vnímat, oplývá fintech obrovským rozvojovým potenciálem, jenž je umožněn zejména dosud neexistující regulací. Přesto však vztah fintechu vůči bankám nemusí být čistě ambivalentní a konkurenční – ze vzájemné synergie mohou úspěšně těžit obě strany a také klienti.

Autor je výkonným ředitelem České bankovní asociace

Více se o postoji bank a státu ke kryptoměnám dočtete v připravovaném speciálu E15 Premium – Fintech revoluce, který vychází 27. února.