Pokles úrokových sazeb ČNB se obnoví až koncem roku
Ve srovnání s poslední – v květnu zveřejněnou – prognózou centrální banky jsou nyní měnověpolitické úrokové sazby vyšší. ČNB totiž očekávala, že kolem poloviny letošního roku dojde ke snížení základní repo sazby na tři procenta, která měnová sekce považuje za politicky neutrální úroveň.
Repo sazba se ale stále nachází na 3,5 procenta. Bilance rizik květnové prognózy ČNB přitom zásadním způsobem vychýlena není. K přísnějším měnovým podmínkám přispívá i kurz české koruny, který byl ve druhém letošním čtvrtletí vůči euru oproti prognóze centrální banky o necelé procento silnější.
Bankovní rada nadále zdůrazňuje především proinflační rizika, což společně se zvýšenou globální nejistotou nejspíše povede ke stabilitě úrokových sazeb po delší dobu. Obdobně se vyjádřil i guvernér Aleš Michl na tiskové konferenci po posledním zasedání centrální banky v červnu. Z proinflačních rizik ve vyjádřeních ČNB stále dominují rychlý růst cen služeb a nemovitostí, stejně tak i rizika spojená s vývojem fiskální politiky. Globální rizika se pak týkají zejména nejasného vlivu amerických cel na tuzemskou ekonomiku.
S kolegy v Komerční bance si proto myslíme, že centrální banka po nějakou dobu setrvá ve vyčkávacím módu a bude vyhodnocovat data přicházející z ekonomiky. Další snížení úrokových sazeb o čtvrt procentního bodu očekáváme až na listopadovém a poté na únorovém zasedání. Začátkem příštího roku by tudíž repo sazba měla podle naší prognózy klesnout na konečná 3 procenta.
Inflace se ustálí
Pokles repo sazby na politicky neutrální úroveň by měl být podporován příznivým výhledem inflace. Ta by podle naší prognózy měla na horizontu měnové politiky, který se aktuálně týká zhruba druhé poloviny příštího roku, dosahovat dvouprocentního cíle centrální banky. Ustálení inflace poblíž cíle spolu s oslabením ekonomiky ve druhé polovině letošního roku by pak měly bankovní radu přimět k obnovení snižování úrokových sazeb na listopadovém zasedání.
Další vývoj úrokových sazeb podle nás ale bude silně záviset na nově zveřejněných datech. Pokud by ekonomika zůstala odolná vůči působení amerických cel a inflace setrvala na vyšší úrovni, například kvůli stále rychlému růstu cen nemovitostí, úrokové sazby by do konce roku mohly zůstat beze změny. V tomto směru by mohla působit i některými členy bankovní rady deklarovaná preference vyšší neutrální úrovně sazeb. Rizika naší prognózy jsou tak pro nebližší měsíce spíše vychýlena ve směru vyšších sazeb ČNB.
Pro příští rok však na druhou stranu nemůžeme vyloučit nutnost snížení repo sazby pod tři procenta, pokud by se naplňovaly pesimistické scénáře silného hospodářského útlumu kvůli americkým clům.
