Ať si stát nechá část našich peněz, my chceme volný čas. Do důchodu půjdeme klidně i s nižší penzí, ale dříve. V Německu stárne generace, která nechce pracovat do 67 let, což bude od roku 2031 národní důchodový standard dohodnutý již před šestnácti lety velkou koalicí CDU a SPD. Už dnes chodí do předčasného důchodu desítky, ba stovky tisíc lidí, což má podle ekonomů vážné důsledky na pracovním trhu, kde chybějí lidé zejména v méně náročných pomocných profesích, ale i na kvalifikovaných postech v továrnách nebo například ve školách (dnes chybí v Německu 50 tisíc učitelů) a v ústavech sociální péče.
Zlomovým rokem pro postoj Němců k důchodu se zdá být rok 1960, kdy se začala rodit nová generace a přišel porodní boom. Německý ekonomický zázrak začal mít i své lidské plody. Jenže právě lidé narození v této silné populační vlně nemají tak silný a trvalý vztah k práci jako jejich předchůdci a chtějí do důchodu dříve, než si politici představují.
Ach, ti mladí! Mezi šedesátníky a padesátníky zeje propast
Studie lidA (Leben in der Arbeit – Život v práci), kterou posledních deset let mezi budoucími penzisty pravidelně opakuje univerzita ve Wuppertalu v Severním Porýní-Vestfálsku, jasně ukazuje, že mezi ročníky 1959 a 1964 je ve vztahu k odchodu do důchodu propastný rozdíl.
Výsledky pozorování jsou opravdu překvapující: 69 procent lidí narozených v roce 1959 chce ještě pracovat do řádného důchodového věku. Jsou totiž přesvědčeni, že práce oddaluje stáří, a také chtějí dostat své peníze, které je na konci života lépe zajistí. U lidí, kteří se narodili po roce 1964 a dál, je to už pouhých 33 procent. Mezi ročníky mladšími, tedy kolem roku 1971, je lidí, kteří chtějí do předčasného důchodu, ještě mnohem více. O předčasném odchodu do důchodu tu uvažuje až 80 procent lidí. A to i přesto že to znamená pobírat výrazně nižší penzi. Údaje wuppertalské studie se naprosto shodují s pozorováními Spolkového institutu pro rozvoj populace, které potvrzují jasný trend: stále více lidí odchází do důchodu před dosažením standardního důchodového věku a přijímá srážky z důchodu.
Přece se nezničíme, shodnou se lidé bez ohledu na profesi
„Nejčastějším důvodem pro dřívější odchod do důchodu je, že lidé chtějí více volného času,“ říká Martin Hasselhorn, vedoucí studie na wuppertalské univerzitě. Podle studie je dokonce tento nový trend posledních let zcela nezávislý na tom, jak velká byla u odpovídajících lidí fyzická zátěž v zaměstnání. Do předčasného důchodu chtějí odejít lidé všech profesí, tedy i ti, kteří neměli fyzicky náročnou práci a seděli celý pracovní život v kanceláři.
Ukazuje se, že se mění žebříček hodnot ve společnosti: ani dobré povolání, které lidi baví, a vcelku vysoký příjem nezvyšují chuť pracovat ve vysokém věku. Nedávné vydání časopisu Der Spiegel probíralo téma na nejmladších ročnících, kde je ochota pracovat ještě nižší. Nejmladší německá generace sice chce peníze a chce se realizovat v práci, ale jenom v omezené míře. Stejnou roli v jejich životě hraje volný čas. „Přece se nezničíme,“ glosoval společenský hodnotový vývoj v Německu titulek Spiegelu.
Ochotu pracovat do pozdního věku, tedy do oněch 67 let daných od roku 2031 zákonem, vykazuje prakticky jen skupina lidí s nejnižšími příjmy. Pracovat déle je tu existenční nutnost, není to otázka volby. Přitom právě tito lidé mají dlouhodobě nejkratší průměrnou délku života ze všech příjmových skupin, připomínají výzkumníci ve své studii. Odborářský citový nátlak, který známe i z Česka, tedy že se „půjde z práce rovnou do hrobu“, nikoli do důchodu, se používá i v Německu, oporu v číslech si odboráři najdou snadno.
Němci posunuli věk odchodu do důchodu už v roce 2007, první velká koalice kancléřky Angely Merkelové tehdy schválila zákon, který už v názvu dával najevo, proč vznikl: „Zákon o přizpůsobení standardního starobního důchodu demografickému vývoji(…).“ Přesné podmínky posunu věku vláda schválila v roce 2012. Od té doby je jasné, že ročník narození 1964, tedy lidé, kterým bude příští rok šedesát let, už půjde do důchodu v 67 letech. Vláda ale umožnila předčasný odchod do penze počínaje 63 lety a odpracovanými lety. Koeficient snížení státního důchodu není při dřívějším odchodu tak velký, navíc se zvýšil počet lidí, kteří si na důchod sami spoří.
Předčasný důchod způsobuje ekonomické škody
V posledních letech možnosti jít do penze už v 63 letech využívá stále více lidí. V roce 2021 to byl dokonce každý třetí důchodce. Na úprk starších zaměstnanců si velice hlasitě stěžují zaměstnavatelé. Jejich hlas vyslyšel i lídr opoziční frakce CDU/CSU v Bundestagu a bývalý ministr zdravotnictví Jens Spahn. Spahn vyzval k okamžitému zrušení či radikálnímu omezení předčasných důchodů. „Způsobuje to ekonomické škody a zvyšuje deficit na důchodovém účtu,“ varoval.
Vláda Olafa Scholze (SPD) už pracuje na změně. Ta však bude muset být širší a komplexnější. Studie z Wuppertalu to říká více než jasně: Němci chtějí do důchodu dříve a udělají vše pro to, aby to šlo. Třeba i ve volbách.
