Slovenská ekonomika bude při stále vysoké inflaci ztrácet na obrátkách
Slovenská ekonomika dle zpřesněného odhadu HDP v prvním letošním čtvrtletí mezičtvrtletně vzrostla o 0,3 procenta. Totožný růst zaznamenala i dvě předcházející čtvrtletí. Tamní inflace je jedna z nejvyšších v EU, i když díky opatřením vlády je nárůst cen energií naopak jeden z nejnižších. Domácnosti v průběhu loňska přes vysokou inflaci své výdaje příliš neomezily.
Reálná průměrná mzda byla v prvním čtvrtletí meziročně o 4,9 procenta nižší. Ke zmírnění poklesu přispěl výrazný mezičtvrtletní nárůst nominálních mezd o čtyři procenta oproti čtvrtému kvartálu roku 2022. Spotřeba domácností byla meziročně nižší o 2,1 procenta, když výrazněji klesla až na začátku letošního roku.
Stále solidní utrácení domácností podpořené fiskálním stimulem a čerpáním pandemických úspor pomohlo udržovat cenové tlaky silné. Inflace očištěná o ceny potravin a energií se s meziročním růstem o 10,4 procenta řadí mezi nejvyšší v Evropské unii. Podobně jako celková inflace je však již za vrcholem.
Nicméně pokles je zatím poměrně pomalý. S kolegy v analytickém oddělení Komerční banky očekáváme, že pozvolné tempo bude pokračovat i nadále. Pokles bude ve zbylých měsících letošního roku poháněn také zmírněním růstu cen potravin. Velkým otazníkem v oblasti cenového vývoje zůstává zdražení energií na začátku příštího roku, kdy by se spotřebitelské ceny měly přiblížit úrovním vyplývajícím z regulatorního rámce.
Zdražování potravin v Česku:
Při předpokládaném alespoň částečném průsaku velkoobchodních cen do těch spotřebitelských bude pokles k dvouprocentnímu cíli v příštím roce zbrzděn. Čekáme, že inflace bude letos v průměru činit výrazných 11,8 procenta, zatímco pro příští rok odhadujeme 5,4 procenta.
S tím je však spojená značná míra nejistoty v souvislosti s rozsahem promítnutí nárůstu cen energií. Letos podle nás slovenskou ekonomiku sice nečeká recese, její růst by však měl výrazně zpomalit. Předpokládáme stagnaci v druhém kvartálu letošního roku, kterou bude následovat pouze mírný růst. Ve výsledku tak čekáme letos růst o 0,9 procenta.
Spotřeba domácností s ohledem na pokles reálných příjmů a téměř vyčerpané úspory bude zřejmě nadále klesat. To by však mělo vyvážit oživení v průmyslu odrážející se v čistém vývozu. S ohledem na poměrně pesimistické předstihové ukazatele a negativní vývoj v zahraniční poptávce se však rizika koncentrují na straně ještě výraznějšího zpomalení.
Autor je analytik Komerční banky.
