Žijeme bohužel v době mimořádné destrukce tržních vztahů v energetickém sektoru s devastujícím plíživým dopadem na naši životní úroveň i ekonomický výkon. V době tak vyhrocené, že řešení následků musí dostat přednost před odstraňováním příčin. Jinak by došlo k těžko napravitelnému narušení sociálního smíru s obrovskými budoucími náklady, zřejmě přesahujícími rozsah újmy způsobené nynější situací. Přihodit se to může za předpokladu, že stát nezasáhne.
Ano, právě v této době máme příležitost si zcela názorně uvědomit, jakou cenu má sociální smír. Až se zaplní ulice davy rozzuřených lidí v beznadějné životní situaci, bez práce a prostředků na živobytí, prudce vzroste kriminalita a projeví se sklon převzít spravedlnost do „vlastních rukou“ a násilím změnit pořádky, bude již pozdě.
Právě proto je bezpodmínečně nutné se bezodkladně pustit do zmírnění následků v rozsahu ceny udržení sociálního smíru. Je zřejmé, že vždy půjde buď o spoluúčast, nebo o odložení problému do budoucna s vírou návratu lepších časů. Bylo by iluzí se domnívat, že zastropování cen, redukce tarifu, přímá finanční kompenzace či případně přídělový systém pro spotřebu energií celý problém vyřeší. Nikoli; pouze změkčí dopady.
Řešením trvalejšího rázu je však robustní investiční aktivita a posílení trhu všude tam, kde nyní pociťujeme zranitelnost.
Investiční smršť by měla mocně posílit nabídkovou stranu energetického trhu, zajišťujícího bezpečnost dodávek, diverzifikaci zdrojů nejlépe vlastního původu a adekvátně propojenou energetickou infrastrukturu napříč EU. Výsledkem by pak byla spravedlivá distribuce energetických zdrojů za dostupnou cenu a daň, kterou platíme za ruskou agresi na Ukrajině, by nemusela být tak fatální.
Autor je ekonom České spořitelny a člen Národní ekonomické rady vlády (NERV)
Zdražování v Česku – Vývoj cen základních potravin od roku 2015 do poloviny roku 2022:
