Podle odhadů KPMG v Česku podobně jako v jiných zemích už téměř polovina firem zkusila využít technologii low-code. Ta vyžaduje jen minimum kódování a umožňuje tak relativně snadno vyvinout in-house různé aplikace. A to někdy už za měsíc, zatímco dříve to mohlo trvat až rok.
S pomocí low-code se tvoří aplikace z předpřipravených šablon, vizuálních prvků a logických funkcí. Také proto už i juniorní specialista dokáže zhotovit nástroje, jejichž vývoj by jinak musel zadávat. Práce s low-code tak přináší úsporu času i peněz, zlepšení škálovatelnosti a snížení závislosti na dodavateli nebo know-how nějakého odborníka.
Zatím většina firem používá low-code k vývoji jednodušších aplikací pro standardizované úkony jako založení účtu, uzavření smlouvy nebo schvalování přístupů zaměstnanců do interních systémů. Low-code lze uplatnit i při tvorbě e-shopu, řízení vztahů se zákazníky nebo vnitrofiremních pracovních procesů.
Část podniků už ale neváhá zapojit low- code i do tvorby složitějších nástrojů například na bázi umělé inteligence nebo strojového učení. Do budoucna očekávám začlenění low-code i do řízení logistiky. Vycházím přitom i z průzkumu KPMG, který mapuje využívání low-code v Evropě, Africe a na Blízkém východě. Podle průzkumu vyvíjejí aplikace pomocí low-code více než dvě pětiny evropských firem.
Setkala jsem se s názorem, že vývoj pomocí low-code může zvyšovat technický dluh. Podle mě je tomu naopak. Práce s low-code snižuje počet možných chyb a umožňuje je identifikovat a opravit dříve. Low-code platformy lze dobře propojit se stávajícími firemními systémy, takže ani během integrace technický dluh nevzniká.
Ani bezpečnost není slabinou low-code. Vždyť low-code aplikace využívají i subjekty kritické infrastruktury jako elektrárny a nemocnice. Tím spíš se low-code nemusejí bát běžné podniky. Stačí jim vybrat vhodnou low-code platformu a pak už z ní jen těžit.
Autorka je specialistka KPMG na low-code
