Trump přesměroval pozornost na Kanadu. Vyhrožuje cly 100 procent kvůli obchodní smlouvě s Čínou

WEF 2026 v Davosu

WEF 2026 v Davosu Zdroj: profimedia.cz

Lenka Zlámalová
Diskuze (0)
  • Davos se změnil z rétorické show na tvrdé geopolitické bojiště.
  • Mezinárodní řád i víra v EU jako motor prosperity se otevřeně hroutí.
  • Středně velké státy musejí pragmaticky hájit vlastní zájmy tady a teď.

Doby, kdy bývalo Světové ekonomické fórum ve švýcarskému Davosu žvanírnou a kde finančníci pod vlivem regulací předváděli, jak jsou progresivní a sociálně zodpovědní, jsou pryč. Letošní Davos byl ostrým jevištěm geopolitiky, kde nechyběl nikdo důležitý. Odehrály se tam významné momenty. A to nejen rétorický ústup amerického prezidenta Donalda Trumpa od ovládnutí Grónska za jakoukoliv cenu. 

Davos byl i stvrzením dvou trendů, které jsou zřejmé, ale řada aktérů hraje hru, že je nevidí. Kanadský premiér Mark Carney a německý kancléř Friedrich Merz ty trendy pojmenovali natvrdo. Carney jasně řekl, že systém mezinárodního práva a institucí tak, jak byl postavený po druhé světové válce, je mrtvý. Každá země teď musí chránit své vlastní zájmy. A těm středně velkým, mezi něž zařadil i Kanadu, se vyplatí spojovat síly, aby je dokázaly chránit proti velmocím.

Německý kancléř Friedrich Merz zase otevřeně ohlásil, že projekt Evropské unie v čele s jeho Německem zdegeneroval. „Německo a Evropa promrhaly neuvěřitelný potenciál. Stali jsme se světovými šampiony v nadregulaci a nulovém růstu.“ 

Čínské pokušení Kanady 

Takže dva pilíře, o nichž se všude roky píše, mluví a každý se na ně odvolává, jsou pryč. Mezinárodní řád a důvěra, že Evropská unie je prostor motivující k prosperitě. Pro nás mimořádně důležitá lekce do nové doby, v níž se musíme začít orientovat. Jasně pojmenovávat své zájmy a cesty, které k nim vedou. Fráze a nálepky, kdo je „prozápadní“ a „proevropský“, na současnou éru nestačí. Davoské projevy Marka Carneyho a Fridricha Merze to jasně říkají. Oba jsou původní profesí finančníci a exekutivní typy. Takže rovnou říkají, že je potřeba začít konat. A dělat věci jinak. Tady a teď hned. 

Mark Carney v projevu, který u nás zaujal citacemi z Moci bezmocných od Václava Havla, prohlásil, že Kanada musí v nové éře hledat pragmatické vztahy i se zeměmi, s nimiž „nesdílí všechny hodnoty“. Mluvil o Číně, s jejímž prezidentem jen pár dní před Davosem podepsal novou obchodní dohodu. 

Politika v Kanadě se poslední rok točí kolem Donalda Trumpa. Kdyby na ni neustále neútočil a nemluvil, že z ní chce udělat jedenapadesátý stát USA, Mark Carney kandidující v barvách socialistů by se nikdy nestal premiérem. Před Trumpovým nástupem do Bílého domu s velkým náskokem vedl konzervativní kandidát, o kterém se dokonce mluvilo jako o kanadském Trumpovi. Stačilo pár verbálních útoků z Bílého domu a socialisté se udrželi u vlády. 

Dalším vynuceným krokem byla Carneyho cesta do Pekingu a podpis obchodní dohody. Kanaďané se netají, že je to druh pojistky proti Donaldu Trumpovi. Ten se ještě před deseti dny tvářil, že mu dohoda mezi Kanadou a Čínou nevadí. „To je pro něho dobré, že podepsal obchodní dohodu,“ odpověděl 16. ledna Trump v Bílém domě na dotaz novináře, jak se mu líbí Carneyho obchodní cesta do Pekingu. „Pokud máte šanci mít obchodní dohodu s Čínou, měli byste to udělat.“ 

Agitka přes sociální sítě

Už tuto sobotu ale bylo všechno jinak a Trump na své sociální síti Truth Social rozjel ostré ataky proti Kanadě, které pohrozil, že na ni uvalí dodatečná cla 100 procent, pokud z obchodní smlouvy s Čínou nevycouvá. „Čína Kanadu kompletně sežere. Zničí jejich byznys, společnost a styl života,“ napsal Trump. Jeho další příspěvky pak byly ještě vyhrocenější. „To musíte sledovat. Kanada se systematicky ničí. Dohoda s Čínou je pro ně tragédií. Zapíše se do historie jako jeden z nejhorších dealů. Všechny jejich firmy se přesunou do Spojených států. Chci, aby Kanada přežila a kvetla.“ 

Při obřích Trumpových otočkách není jasné, co bude zítra. Pro Kanadu jsou USA klíčovým obchodním partnerem. Je na nich existenčně závislá. Do Spojených států míří 75 procent všech kanadských vývozů. Na druhé straně je ale Kanada také velkým dovozcem amerického zboží a surovin. Provázanost je vzájemná. Čína je jejím druhým největším partnerem. Míří tam 3,8 procenta všech kanadských vývozů. To je číslo srovnatelné s Velkou Británií, do jejíhož Commonwealthu Kanada patří. 

Na dovozech do Kanady se USA podílejí 49 procenty. Čína 11,8 procenta. S odstupem pak následuje Německo a Mexiko. Se Spojenými státy a Mexikem má Kanada smlouvu o volném obchodu USMCA, která za Trumpova prvního mandátu nahradila původní NAFTA. Donald Trump se zjevně začal děsit, že se Carney v obraně před ním chystá k jeho hranici masivně pustit čínský obchodní vliv. 

Největší obchodní partner Němců

Do podobné situace se může dostat Německo, pokud bude Donald Trump dál na Evropu útočit cly. Ta totiž téměř nejvíc poškozují právě největší ekonomiku starého kontinentu. Vývozy do Spojených států loni po uvalení cel na evropské zboží klesly o 9,4 procenta. Na pozici největšího obchodního partnera v součtu dovozů a vývozů se loni po několika letech prvenství Spojených států vrátila Čína.

USA jsou pro německé vývozce stále výrazně důležitějšími. V dovozech ale posiluje pozice Čína. A zrovna Němci mají z celé Evropské unie největší motivaci udržovat s Pekingem co nejužší obchodní vztahy, protože je to v jejich zájmu. Americká cla jim ničí jejich už tak slabou ekonomiku s nulovým růstem, jak připomněl Friedrich Merz. 

Začít diskuzi