Peking je na lovu otřesených amerických partnerů. Slibuje jim volný obchod a zachování řádu místo šikany
- Čína se nyní staví do role země, která chce zachování stávajícího mezinárodního řádu a globálního obchodu.
- Kanada se rychle přiklání k Pekingu i konkrétními praktickými kroky.
- V řadě zemí světa lidé v následující dekádě očekávají spíše růst čínského vlivu než amerického.
Peking očekával návrat Donalda Trumpa do Bílého domu se směsicí předpokladů. Na jednu stranu tušil, že dojde k dalšímu obchodnímu střetu a dobře se na něj připravoval. Zároveň ale doufal, že by mu mohla vláda k Evropě rezervovaného republikána pomoci sblížit se se starým kontinentem a možná i s dosavadními dalšími americkými spojenci.
V tomto směru Trump nejspíš vysoce předčil veškerá čínská očekávání. Americký prezident se postaral o tak velkou roztržku mezi břehy Atlantiku, že se asijské velmoci nabízí jedinečná příležitost. K tomu se jí daří zlepšovat vztahy s Kanadou, která rovněž čelí opakovaným hrozbám ze strany Washingtonu.
Macron: Čína je v Evropě vítaná
Vztahy mezi Trumpem a Evropou se v uplynulých týdnech vyhrotily kvůli Grónsku. Zlobu Bílého domu odnáší nejenom Dánsko, ale také země, které se za něj postavily v čele s Francií. Její prezident Emmanuel Macron na Světovém ekonomickém fóru ve švýcarském Davosu kritizoval kroky americké administrativy a zároveň se vstřícně vyjádřil směrem k Pekingu. Prohlásil, že odpovědí na čínskou konkurenci, její masivní výrobní kapacity a exportní omezení, je větší spolupráce. Naznačil ale, že musí být vzájemně výhodná.
„Čína je vítána. Ale potřebujeme více čínských přímých zahraničních investic v Evropě v některých klíčových odvětvích, aby přispěly k našemu růstu, k transferu technologií. A nejenom import takových zařízení a produktů, které někdy ani nemají stejné standardy nebo jsou mnohem více dotovány než ty, které se vyrábějí zde,“ prohlásil Macron.
Jeho slova vzbudila ohlas ve státním čínském listu Global Times. Expert na čínsko-evropské vztahy z univerzity Fu-tan v Šanghaji Jian Junbo médiu řekl, že nejde jen o reakci na Grónsko, ale širší trend. „Ukazuje, že se EU jako celek snaží vyvážit svůj přístup k Číně tváří v tvář rostoucímu protekcionismu a hegemonickým krokům USA,“ konstatoval.
„Z čínského pohledu neexistují žádné zásadní překážky pro rozšiřování investic v Evropě,“ dodal odborník. Zdůraznil ovšem, že EU musí prokázat vůči Pekingu větší vstřícnost odstraněním překážek, které v současnosti pro čínské investice existují.
Peking se staví do role garanta mezinárodního řádu
O tom, že Čína roztržku mezi členy NATO bedlivě sleduje a je připravena do ní aktivně vstoupit, svědčí i davoská slova čínského vicepremiéra Che Li-fenga. Také on ve Švýcarsku nepřímo kritizoval Trumpa a označil svou zemi za zastánce mezinárodního řádu, založeného na pravidlech. Ještě nedávno se přitom na Západě hojně hovořilo o tom, že právě Čína chce s ruskou pomocí stávající světový pořádek destruovat.
„Jednostranné akty a obchodní dohody některých zemí jasně porušují základní principy a pravidla Světové obchodní organizace a vážně ovlivňují globální ekonomický a obchodní řád,“ řekl vicepremiér. Svět by se podle něj neměl vrátit k zákonu džungle, kde silní šikanují slabé.
Vyzdvihl výhody volného obchodu a varoval před tím, aby se země uvrhly do dobrovolné izolace. “Čína otevře své dveře světu ještě více,„ slíbil a vyzval zahraniční firmy, aby využily příležitostí, které skýtá rostoucí čínská domácí poptávka.
Čína se navíc ohradila proti Trumpově projektu Rady míru, do které pozval představitele zhruba pěti desítek zemí včetně Ruska a Běloruska. Iniciativa je považovaná za možnou konkurenci Radě bezpečnosti OSN, i když někteří oslovení zatím účast odmítají. Peking uvedl, že vždy prosazoval skutečný multilateralismus a bude chránit mezinárodní systém, jehož jádrem je OSN.
Kanada otvírá Číně pragmaticky dveře
Přes tyto námluvy nebude patrně rozvoj evropsko-čínských vztahů jednoduchý vzhledem k řadě třecích ploch, vzájemné nedůvěře a zkušenostem evropských firem z Číny. Zatím spíše může jít o jisté taktizování se strany sedmadvacítky a snahu ukázat Trumpovi, že může ztratit cenného spojence.
„Čínští stratégové považovali americkou alianční síť za jeden z nejvýznamnějších aspektů strategické převahy USA nad Čínou a potenciál této alianční sítě pro mobilizaci proti Číně byl jednou z jejich největších obav. Rozpad amerických aliancí přináší Pekingu řadu výhod,“ podotkl pro The Guardian znalec Asie z think tanku European Council on Foreign Relations Andrew Small.
V případě Kanady, které Trump také hrozí připojením k USA, ale Čína už slaví jednoznačný úspěch. Kanadský premiér Mark Carney minulý týden v Pekingu prohlásil, že spolu obě země budují nový pevný vztah. „V době rozděleného světa je důležité zahájit toto nové strategické partnerství,“ řekl. Předseda vlády v Ottavě přitom ještě loni na jaře označoval Čínu za největší hrozbu na geopolitické scéně.
Nyní ale nejspíš situaci přehodnotil a zvolil pragmatický přístup. „Bereme svět takový, jaký je, ne takový, jaký si přejeme, aby byl,„ poznamenal, když byl na dohodu dotazován. Novinářům dále řekl, že tento pokrok dobře připravuje Kanadu na “nový světový řád„ a dodal, že vztah mezi Ottawou a Pekingem se stal předvídatelnějším, než ten s Washingtonem. „Carney dal Trumpově administrativě najevo, že se sbližuje s Čínou,“ naznačil pro BBC Vivek Astvansh z McGill University v Montréalu, že jde také o vzkaz do Bílého domu.
Konec solidarity s americký cly na elektromobily
Nezůstalo přitom jenom u slov. Carney výrazně snížil dovozní cla na čínské elektromobily, i když se to týká zatím jen necelých padesáti tisíc aut ročně. Kvóta by později měla stoupat. Peking na oplátku zvýhodní několik druhů kanadského zemědělského zboží. Zruší také vízovou povinnost pro cestující ze severoamerické země.
Někteří Kanaďané se radují a tvrdí, že zákazníci budou mít přístup k pestřejší a levnější nabídce elektromobilů. Další se obávají dopadů na místní výrobce. Faktem je, že stoprocentní clo na elektrovozy Kanada zavedla v roce 2024 v souladu s obdobným opatřením tehdejšího amerického prezidenta Joea Bidena. Jeho zrušení tak má rovněž symbolický význam.
Ottawa je ale silně závislá na obchodu se svým jižním sousedem, posílá tam zhruba sedmdesát procent svého exportu. Carney se zavázal v příští dekádě zdvojnásobit kanadský vývoz do států mimo USA. V zemi však zaznívají varování před tím, aby jedna závislost nenahradila druhou. „Musíme být velmi opatrní. Příliš rychlý postup a příliš rychlá integrace s Čínou také vytváří určité problémy ohledně dlouhodobé stability ekonomiky,“ řekl Reuters William Pellerin, expert na mezinárodní obchod z byznysově právní kanceláře McMillan.
Touha být v klubu s USA uvadá
Z nedávno zveřejněného šetření European Council on Foreign Relations v několika významných zemích světa každopádně vyplývá všeobecné očekávání růstu globálního čínského vlivu.
„Už před Trumpovou dramatickou intervencí ve Venezuele jeho agresivní přístup Amerika na prvním místě přibližoval lidi k Číně. Paradoxně Trumpovo zavrhnutí liberálního mezinárodního řádu jim mohlo dát povolení budovat silnější vazby na Peking, protože už necítí potřebu podřizovat se aliančnímu systému v čele s USA,“ míní autoři analýzy. „Zdá se, že svět se Číně otevírá více, nebo se jí alespoň nebojí,“ dodávají.
V deseti evropských zemích, které zahrnují západní i východní, míní 53 procent tázaných, že Čína se stane během následující dekády silnější. V případě USA zastává takový názor 37 procent respondentů. Pět procent zahrnutých Evropanů vnímá v současnosti Peking jako spojence a 45 procent jako nezbytného partnera. USA v současnosti považuje za spojence šestnáct procent evropských respondentů a 51 procent v nich pak vidí nepostradatelného partnera.
Poměrně výrazně se od roku 2023 v důležitých neevropských státech proměnily odpovědi na otázku ohledně nutnosti volby mezi americkým a čínským blokem. Partnerství s USA má sice vesměs stále prioritu, ale v Turecku, Brazílii, Indii i Jižní Koreji jeho preference poklesla a v Jižní Africe je už Čína ve vedení.
