Volby hýbou trhy. Investoři by kvůli kampani v USA mohli žádat větší dluhopisovou prémii

Americký prezident Joe Biden (vpravo) a jeho francouzský protějšek Emmanuel Macron na setkání v Paříži

Americký prezident Joe Biden (vpravo) a jeho francouzský protějšek Emmanuel Macron na setkání v Paříži Zdroj: ČTK

Někde akcie v reakci na volební výsledky vyletí vzhůru, jinde prudce spadnou. Někdy stačí jen nervozita z jejich očekávání. V delším časovém měřítku se však vliv voleb na akciové trhy stírá. Letos už hlasovali nebo teprve budou vybírat své zástupce voliči v zemích, které představují 40 procent obyvatel planety, 60 procent globálního HDP a 80 procent tržní kapitalizace světových akciových trhů. 

V Indii si premiér Naréndra Módí zajistil vítězství už potřetí, nově však bude potřebovat k vládnutí koaliční strany. Investory to nejprve vyplašilo, hned po volbách spadl indický akciový index téměř o deset procent. Rychle se však vzpamatoval, nyní jsou indické akcie na nových historických maximech. O deset procent klesl akciový index i po prezidentských volbách v násilím zmítaném Mexiku. V čele země stane poprvé v historii žena, a to Claudia Sheinbaumová.

V centru pozornosti kapitálových trhů dosud ale nebyly volby v USA. Ve čtvrtek 27. června se však prezidentští kandidáti Joe Biden a Donald Trump utkali v první volební diskuzi. Dá se čekat, že už tato diskuze přiláká pozornost investorů. Zájem bude postupně sílit, investoři budou řešit přístup kandidátů k tématům, jako je státní rozpočet, zahraniční obchod či imigrační nebo energetická politika.

Na růstu deficitu federálních financí se v době pandemie podíleli oba kandidáti. Schodek podporuje inflaci, což může přimět americkou centrální banku Fed držet úrokové sazby výš po delší dobu. Dluhopisové trhy také musejí absorbovat větší objem amerických státních dluhopisů a investoři by kvůli tomu mohli požadovat prémii za držbu dlouhodobých amerických státních dluhopisů. Momentálně je výnosová křivka amerických státních dluhopisů již rekordně dlouhou dobu inverzní. Výnosy na krátkých dluhopisech jsou vyšší než výnosy dluhopisů s dlouhou splatností. Výše sazeb spolu s objemem emitovaných státních dluhopisů budou mít podstatný vliv na sílu amerického dolaru.

Italský precedens

Ještě blíže než americké volby jsou však předčasné volby ve Francii, které francouzský prezident Macron vyhlásil po porážce v hlasování do europarlamentu. První kolo těchto voleb se uskuteční již 30. června. Americké akciové trhy tuto událost v týdnu po volbách ignorovaly a pod vlivem dobrých čísel o inflaci vzrostly o zhruba 1,5 procenta. Eurové, a zejména francouzské akcie naopak zaznamenaly prudký propad o 5,1 respektive 7,1 procenta. Francouzské volby tak mohou mít na trhy podobný dopad jako italské volby na jaře 2018, které vyhrálo populistické Hnutí pěti hvězd. Evropské akciové trhy tehdy korigovaly zhruba o deset procent. 

Nejlepším indikátorem politického rizika v eurozóně je rozdíl výnosů desetiletého státního dluhopisu dané země vůči obdobnému německému dluhopisu, který je považován za nejbezpečnější. Do Velké finanční krize v letech 2008 a 2009 investoři moc nerozlišovali, které zemi půjčují. Zda Německu, Itálii či Francii. Největší změnu jsme však zaznamenali po evropské dluhové krizi v letech 2011 a 2012. V té době byl například rozdíl výnosu mezi italským a německým dluhopisem větší než pět procent, aktuálně je to 1,5 procenta. O tolik má investor, který půjčí Itálii, vyšší výnos, než kdyby půjčil Německu.

Francouzské dluhopisy mají tuto prémii v absolutní hodnotě dlouhodobě podstatně nižší. Po červnových evropských volbách se však takřka zdvojnásobila a je nejvyšší od evropské dluhové krize. Hodnota této přirážky po hlasování vzrostla na 0,8 procenta. Tento indikátor naznačuje před nastávajícími francouzskými volbami mnohem vyšší nervozitu než francouzské akcie. Do nich se více promítá globální sentiment – jen 15 procent tržeb společností z hlavního francouzského indexu CAC 40 pochází přímo z Francie.

Na druhou stranu jsou i volby, které probíhají bez zájmu kapitálových trhů. Například v Rusku, kde byly výsledky známy dlouho předem.

Autor je ředitelem investiční společnosti EMUN.