Kvůli hejnům satelitů nevidíme na hvězdy, ruší nám experimenty a přispívají ke světelnému znečištění oblohy. To byly a jsou nejhlasitější připomínky astronomů k desítkám konstelací družic Starlink firmy SpaceX. A zatímco na bilaterální bázi proběhly určité dohody – za zmínku stojí třeba ta o natření satelitů speciální černou barvou snižující odraz světla –, řádného zastání se vědcům dostalo až nyní. Vědecká komunita v půli ledna sklidila první plody svého tlaku na firmu jednoho z nejbohatších lidí světa Elona Muska.
Federální komise pro komunikaci (FCC) na sklonku loňského roku dala SpaceX pomyslný nůž na krk: v rámci předběžného plánování pro rok 2023 schválila vypuštění jen 7500 satelitů Starlink. SpaceX přitom chtěla vypustit 30 tisíc zařízení. FCC se při zdůvodnění tak přísného rozhodnutí odvolala na stížnosti astronomů a na to, jak činnost firmy zásadně ohrožuje vědeckou činnost, tedy pozorování hvězd v nejrůznějších oborech záření. Pro vyslání zbylých dvou desítek tisíc starlinků stanovila FCC jasnou podmínku: SpaceX musí s vědci více spolupracovat a dosáhnout s nimi série dohod a exaktních ujednání.
Před necelými dvěma týdny pak byla oznámena dohoda SpaceX s Národní vědeckou nadací (NSF). Tato americká vládní agentura, která zodpovídá za koordinaci a rozdělování prostředků na základní výzkum, bude s firmou „úzce spolupracovat“ na minimalizaci dopadů konstelací satelitů Starlink na optické a infračervené pozorovací experimenty „jak jen to bude prakticky možné“ a „dále chránit pozemskou astronomii“.
V praxi to například znamená, že SpaceX bude muset upravit vzhled Starlinků, hlavně satelitů druhé generace vybavených novými dielektrickými zrcadly, jejichž odrazivost bude nutné dále snížit. Změny budou muset nastat také u odrazivosti solárních panelů a vyvinut má být i nový černý nátěr. Obecně z nové dohody NSF a SpaceX vyplývá, že se budoucí hejna družic budou muset stát pro lidské oko takřka „neviditelnými“, přesněji mít magnitudu jasnosti sedm a vyšší.
Mimochodem právě starlinky druhé generace vyvolávaly mezi astronomy nejvíce obav z hlediska jejich potenciálně vyšší zářivosti než již dříve „zatmavené“ stroje z první generace. SpaceX mezitím 28. prosince vynesla na nízkou oběžnou dráhu 54 starlinků druhé generace.
SpaceX také souhlasila, že zveřejní informace o orbitách hejn svých satelitů. V neposlední řadě firma ve spolupráci s patřičnými pracovišti hlouběji zanalyzuje vliv naváděcích astronomických laserů na její satelity. Lasery astronomové používají pro kalibraci a zaostření adaptivních dalekohledů. Po provedení této analýzy by tak nemuselo být nutné přerušovat experimenty právě kvůli průletu nějaké konstelace.
Na své si přišla také radioastronomie. Firma couvla a přislíbila, že příslušná hejna vypne v okamžiku, kdy se konají rádiová pozorování na vybraných „klíčových“ radioastronomických aparátech – například v populárním Very Large Array v Novém Mexiku či v legendárním portorickém Arecibu, které mimochodem stále funguje, byť byl před lety zničen proslulý hlavní talíř.
Zároveň s tím Národní radioastronomická observatoř (NRAO) oznámila, že zahajuje výzkum toho, jak moc ovlivňuje signál jednotlivých přijímacích stanic Starlinku činnost velkých rádiových observatoří. Problém spočívá v tom, že většina takových zařízení je záměrně umístěna na co nejodlehlejších místech, aby elektromagnentický smog nekazil „výhled“ radioteleskopů do vesmíru. Jenže důvod existence Starlinku je opačný: přinést internetový signál i do nejodlehlejších míst planety a zajistit co nejpohodlnější konektivitu. „Připravili jsme půdu pro budoucí spolupráci, partnerství mezi soukromým a veřejným sektorem, což umožní, aby klíčové vědecké projekty a výzkum vzkvétaly v souznění s rozvojem satelitní komunikace,“ komentoval šéf NSF Sethuraman Panchanathan.
Krásnou realitu a zářnou budoucnost – pravda, v případě starlinků patrně co nejméně zářivou budoucnost – však trochu pokazilo kritické hodnocení některých odborníků, které citoval například server SpaceNews. Existence dohod je totiž jedinou podmínkou pro udělení souhlasu FCC s vypuštěním dalších starlinků, zatímco samotné dodržování dosažených dohod je čistě dobrovolné a není sankcionováno ani zákonem, ani pokutou.
Vědci spoléhají na to, že právě dohody se SpaceX „ukážou směr“ také konkurenci. Richard Green z University of Arizona, který v rámci Americké astronomické společnosti (AAS) poslední roky vedl hlavní linku odporu proti blýskavým satelitům, v tomto kontextu zmínil třeba loni v září vypuštěný satelit BlueWalker 3. Ten slouží jako technologický demonstrátor firmy AST SpaceMobile a disponuje extrémně zářivým (odrazivým) polem antén o rozloze 64 metrů čtverečních. „S firmou jsme v kontaktu a řešíme to. Jsou zatím velmi přístupní,“ uvedla Connie Walkerová z AAS.
Tak a teď už nezbývá než doufat, že firmy budou dále myslet na vědu a nenapadne je něco neslýchaného. Třeba pomýšlet na tvorbu zisku.
